Acidofilní teplomilné doubravy s kručinkou chlupatou (Genista pilosa)

Struktura a druhové složení: Světlé lesy s dominancí dubu zimního (Quercus petraea s. lat.) za hranicí areálu dubu šipáku (Q. pubescens s. lat.) nebo na půdách, které tomuto druhu nevyhovují pro svou vyšší kyselost. V podúrovni může být přimíšen habr obecný(Carpinus betulus). Stromové patro je v některých porostech velmi rozvolněné a nízkého vzrůstu, jen 4–6 m vysoké. Keřové patro je zpravidla vyvinuto slaběji a mnohdy je tvořeno nižšími jedinci dubu zimního (Quercus petraea s. lat.). Bylinné patro je druhově bohaté, nemá však výraznější diagnostické druhy, protože druhy submediteránního a panonského rozšíření v něm chybějí nebo jsou vzácné. Dominantou je zpravidla kostřava ovčí (Festuca ovina), lipnice hajní (Poa nemoralis) nebo tolita lékařská (Vincetoxicum hirundinaria). V porostech na skalnatých svazích jsou hojněji zastoupeny mechy a lišejníky.

Ekologie: Výslunné, strmé, často skalnaté svahy, v nejteplejších a nejsušších oblastech také plošiny a svahy o mírném sklonu. Geologickým podkladem jsou kyselé silikátové horniny, nejčastěji žula, rula, granulit, prvohorní a starohorní břidlice, vzácně i hadce, na nichž se vyvíjejí půdy typu ranker nebo mělčí kambizemě.

Ohrožení a management: Zavádění borových kultur, invaze trnovníku akátu (Robinia pseudoacacia), oborní chov zvěře a přezvěření i mimo obory, tracheomykózy, eutrofizace.

Rozšíření: Vyskytují se v oblasti jihovýchodního okraje Českéhomasivu na jihozápadní Moravě, hlavně v údolích řekOslavy, Jihlavy, Rokytné, Jevišovky a Dyje, vzácněi na strmých svazích mimo údolí.