Panonské teplomilné doubravy na písku

Struktura a druhové složení: Světlé lesy s dubem letním (Quercus robur), nevýrazně vyvinutým keřovým patrem a druhově velmi bohatým patrem bylinným, jehož nejčastějšími dominantami jsou ostřice Fritschova (Carex fritschii) a konvalinka vonná (Convallaria majalis), na vlhčích místech v mělkých sníženinách také bezkolenec rákosovitý (Molinia arundinacea) a b. modrý (M. caerulea). Hojně jsou zastoupeny druhy šipákových doubrav, např. kakost krvavý (Geranium sanguineum) a jetel alpínský (Trifolium alpestre), acidofilních doubrav, např. kostřava ovčí (Festuca ovina) a černýš luční (Melampyrum pratense), druhy střídavě vlhkých půd, např. bukvice lékařská (Betonica officinalis), svízel severní pravý (Galium boreale subsp. boreale), mochna bílá (Potentilla alba), srpice barvířská (Serratula tinctoria) aj. a také některé luční druhy, např. ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius). Pravidelně je vyvinuto mechové patro s dominantním druhem Hypnum cupressiforme.

Ekologie: Rovinaté terény na vátých píscích nebo štěrkopískových říčních terasách. Vlastní písky jsou kyselé, jejich půdy, kambizemě, jsou však dosycovány podzemní vodou s rozpuštěnými bazickými ionty. V časném jaru jsou relativně vlhké, později v průběhu sezóny však silně vysýchají.

Ohrožení a management: Zavádění kultur borovice, dubu ceru, invaze trnovníku akátu (Robinia pseudacacia), přezvěření, tracheomykózy, eutrofizace.

Rozšíření: Jihozápadní část lesa Doubrava u Hodonína, degradované porosty také v Bořím lese u Valtic.