Vápnomilné bučiny

Struktura a druhové složení: Lesy s převládajícím bukem lesním (Fagus sylvatica) a někdy s příměsí dalších listnatých dřevin javor mleč (Acer platanoides), j. klen (A. pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus), lípa srdčitá (Tilia cordata) aj.), případně také jedle bělokorá (Abies alba). Keřové patro je vyvinuto často, ale má zpravidla malou pokryvnost. Kromě bukového zmlazení se v něm častěji vyskytují svída krvavá (Cornus sanguinea) a lýkovec jedovatý (Daphne mezereum). V bylinném patře převládají mezofilní lesní druhy mařinka vonná (Galium odoratum), jaterník podléška (Hepatica nobilis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aj., na rozdíl od jiných bučin jsou však častěji zastoupeny vstavačovité okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice červená (C. rubra), kruštík širolistý (Epipactis helleborine s. lat.), hlístník hnízdák (Neottia nidus-avis aj.) a některé teplomilnější druhy typické jinak spíše pro dubohabřiny zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), z. řepkovitý (C. rapunculoides), ostřice prstnatá (Carex digitata), konvalinka vonná (Convallaria majalis), svízel lesní (Galium sylvaticum), řimbaba chocholičnatá (Tanacetum corymbosum). Ve fragmentech vápnomilných bučin v údolí Mohelky pod Českým Dubem a v Českém ráji se jako dominanta podrostu uplatňuje pěchava vápnomilná (Sesleria albicans). Mechorosty rostou spíše na vyčnívajících kamenech nebo na bázích kmenů než na půdním povrchu.

Ekologie: Svahy na vápencích, vzácněji též na opukách a vápnitých pískovcích, kde se vyvíjí mělká půda typu rendzina, případně pararendzina. Půdy jsou vysýchavější než u jiných typů bučin, a proto je stromové patro nižší a rozvolněnější. Na plošinách s hlubšími půdami bývají vápnomilné bučiny nahrazeny květnatými bučinami. Porosty se vyskytují většinou maloplošně v pahorkatinách až podhůřích v nadmořských výškách mezi 300 a 600 m.

Ohrožení a management: Převod na jehličnaté kultury, přezvěření, ruderalizace.

Rozšíření: Roztroušeně v oblastech s výskytem vápenců a vápnitých hornin, zejména v Českém krasu, Džbánu, na Ještědském hřbetu, pošumavských vápencích, v Moravském a Javoříčském krasu, v podhůří Hrubého Jeseníku, vzácně ve východní části České křídové tabule a v Poorličí.