Struktura a druhové složení:
Světlé, zpravidla třípatrové přirozené porosty tvořené dominantní vrbou bílou (Salix alba), místy s příměsí vrby křehké (Salix fragilis) a topolu černého (Populus nigra), řidčeji jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior), v panonské oblasti jižní Moravy i topolu bílého (Populus alba) a jasanu úzkolistého podunajského (Fraxinus angustifolia subsp. danubialis). Keřové patro tvoří zmlazené dřeviny stromového patra, na čerstvě vlhkých půdách je též častý bez černý (Sambucus nigra), řidčeji se vyskytují krušina olšová (Frangula alnus), vrba jíva (Salix caprea), v. nachová (S. purpurea) a v. košíkářská (S. viminalis). V bylinném patře převládají vlhkomilné druhy bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), kebrlík lesní (Anthriscus sylvestris), svízel přítula (Galium aparine), popenec obecný (Glechoma hederacea), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), vrbina obecná (Lysimachia vulgaris), lipnice bahenní (Poa palustris), ostružiník ježiník (Rubus caesius), kostival lékařský (Symphytum officinale) aj. Na relativně sušších místech dominuje kopřiva dvoudomá (Urtica dioica). V zamokřených porostech jsou hojné bahenní a vodní rostliny: žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica), blatouch bahenní (Caltha palustris), ostřice štíhlá (Carex acuta), o. ostrá (C. acutiformis), o. pobřežní (C. riparia), svízel bahenní (Galium palustre s. lat.), zblochan vodní (Glyceria maxima), kosatec žlutý (Iris pseudacorus), okřehek menší (Lemna minor), rákos obecný (Phragmites australis), závitka mnohokořenná (Spirodela polyrhiza) aj. a místy se vyskytují liány opletník plotní (Calystegia sepium), chmel otáčivý (Humulus lupulus) a lilek potměchuť (Solanum dulcamara).
