Nízké xerofilní křoviny, sekundární porosty s mandloní nízkou (Prunus tenella)

Struktura a druhové složení: Nízké křoviny se skalníkem celokrajným (Cotoneaster integerrimus), s. černoplodým (C. melanocarpus), Prunus Xeminens, třešní křovitou (P. fruticosa), mandloní nízkou (P. tenella), růží galskou (Rosa gallica) a r. bedrníkolistou (R. pimpinellifolia). Porosty bývají často maloplošné (asi do 30 m2), tvořené jediným klonem keře. Zpravidla se vyvíjejí v kontaktu se suchými trávníky a suchými bylinnými lemy, z nichž vznikají přirozenou sukcesi. V porostech jsou zastoupeny různé bylinné druhy přesahující z okolní vegetace, jejich pokryvnost je však nízká vlivem konkurence keřů.

Ekologie: Výslunné svahy na různých typech hornin a půdách o různé mocnosti, od skalních hran s málo vyvinutou mělkou půdou po hluboké půdy na spraši. Na strmých svazích jde o součást vegetace skal a suchých trávníků na přirozených světlinách v doubravách a suťových lesích. V komplexech sekundárních suchých trávníků se nízké křoviny vyvíjejí na místech po delší dobu neobhospodařovaných, sukcesí však po čase přecházejí ve vysoké křoviny.

Ohrožení a management: Eutrofizace, šíření ruderálních a nepůvodních druhů, zarůstání vyššími křovinami nebo náletemstromů.

Rozšíření: České středohoří a vulkanické kopce v dalších oblastech severních Čech, okolí Loun, Prahy, Český kras, Křivoklátsko, dolní a střední Povltaví, Moravský kras, jihovýchodní okraj Českého masivu mezi Brnem a Znojmem, širší okolí Mikulova a obvody Ždánického lesa, východní okraj Drahanské vrchoviny, vzácněji i v dalších teplých a suchých oblastech.