Brusnicová vegetace skal a drolin

Struktura a druhové složení: Druhově chudá vegetace s dominantní borůvkou (Vaccinium myrtillus), někdy také s brusinkou (V. vitis-idaea) a vzácně i s medvědicí lékařskou (Arctostaphylos uva-ursi). Dále se vyskytuje několik málo druhů acidofilních bučin a doubrav, např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa), třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea), t. chloupkatá (C. villosa), konvalinka vonná (Convallaria majalis) a bika hajní (Luzula luzuloides). V některých porostech bývá přimíšen vřes obecný (Calluna vulgaris) a poměrně často se vyskytuje také ostružiník maliník (Rubus idaeus) a nižší jedinci jeřábu ptačího pravého (Sorbus aucuparia subsp. aucuparia). Tyto dřeviny však mají nízkou pokryvnost. Na vlhčích skalních teráskách v Labských pískovcích a na Broumovsku se může vyskytovat také rojovník bahenní (Ledum palustre) spolu s rašeliníky (Sphagnum girgensohnii). Hojné jsou mechy, např. Dicranum scoparium, Pleurozium schreberi a Polytrichum formosum.

Ekologie: Primární nelesní vegetace na skalních hranách, teráskách strmých skal a drolinách minerálně chudších hornin, zejména pískovců České křídové tabule, trachytických vulkanitů a živinami chudých prvohorních a předprvohorních hornin. V keříčkových porostech často dochází ke hromadění surového humusu. Zpravidla jde o přirozenou lemovou vegetaci na světlinách a okrajích acidofilních doubrav, bučin nebo borů.

Ohrožení a management: Horolezectví.

Rozšíření: Pískovcová skalní města v České křídové tabuli, vulkanické kopce Lužických hor, Českého středohoří a Ralské pahorkatiny, Jizerské hory, údolí Jizery u Semil, Adršpašsko-Teplické skály, Džbán, Brdy, Šumava, vzácně říční údolí jihozápadní Moravy i jinde. Rozšíření není dosud dobře známo a patrně je rozsáhlejší.