Panonské stepní trávníky na písku

Struktura a druhové složení: Rozvolněné trávníky, nejčastěji s dominancí paličkovce šedavého (Corynephorus canescens), kostřavy pochvaté (Festuca vaginata subsp. dominii) a kavylu písečného (Stipa borysthenica). V porostech se mísí druhy kyselých a pohyblivých písečných dun (Agrostis vinealis, Corynephorus canescens, Jasione montana, Rumex acetosella, Thymus serpyllum) s teplomilnými druhy zpevněných písčitých půd (Carex stenophylla, C. supina, Cynodon dactylon, Erysimum diffusum, Euphorbia cyparissias, Festuca vaginata subsp. dominii, Helichrysum arenarium, Linaria genistifolia, Minuartia viscosa, Silene otites s. lat., S. viscosa, Stipa borysthenica aj.). V druhé skupině je zastoupeno několik panonských prvků dosahujících na jižní Moravě severozápadní hranice areálu. Hojné jsou lišejníky, hlavně rodu Cladonia, a vrcholoplodé mechy (např. Ceratodon purpureus a Polytrichum piliferum).

Ekologie: Sekundární vegetace suchých a živinami chudých křemičitých písků na místě původních acidofilních, případně borových doubrav. Vyskytuje se na často narušovaných místech jako jsou protipožární bezlesé pruhy podél železničních tratí a vojenská cvičiště. V sukcesi navazuje na druhově chudé otevřené trávníky s paličkovcem šedavým (Corynephorus canescens), u nichž se díky vývoji vegetačního krytu postupně zpevňuje dříve pohyblivý písčitý substrát. Po mechanickém narušení, např. po opakovaných přejezdech vozidel nebo po požáru, se vegetace zapojenějšího stepního trávníku zase navrací do předchozího stadia a sukcese probíhá znovu. Naopak při dlouhodobějším nerušeném vývoji se vytvářejí zapojené kostřavové trávníky, z nichž ustupují mnohé psamofilní druhy.

Ohrožení a management: Spontánní zarůstání dřevinami, záměrné zalesňování, těžba písku, eutrofizace.

Rozšíření: Pouze jižní Morava v oblasti lesa Doubrava mezi Bzencem a Hodonínem.