Ekologie a biologie:
Druh vlhkých nehnojených, extenzivně kosených, krvavcových luk. V rámci komplexů vlhkých luk však preferují sušší výslunná místa chráněná před větrem. Dospělci se vyskytují od začátku července do druhé poloviny srpna. Sají nektar na krvavci totenu a bobovitých rostlinách. Vývojový cyklus je obdobný jako u modráska bahenního. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Samice kladou vajíčka jednotlivě na nerozvité květní hlávky krvavce. První tři instary housenek se vyvíjejí v semenících. Tato fáze vývoje trvá 2-3 týdny. Ve čtvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (druhu Myrmica rubra, méně často Myrmica scabrinodis), které je odnášejí do svých mravenišť. Tam se živí larvami a kuklami mravenců, zhruba po dobu 10 měsíců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí. Modrásek očkovaný je ekologicky velmi podobný příbuznému modrásku bahennímu (Maculinea nausithous), se kterým se na řadě lokalit vyskytuje společně. Modrásek očkovaný má však vyhraněnější nároky na stanoviště a je tedy vzácnější.
Celkové rozšíření:
Modrásek očkovaný je palearktický druh. Je rozšířen ostrůvkovitě v Evropě a Asii od západní Francie po Koreu a Japonsko. Ve druhé polovině 20. století výrazně ustoupil v celé Evropě.
Rozšíření v ČR:
V České republice byl modrásek očkovaný dříve hojným a rozšířeným druhem. Stejně jako ve zbytku Evropy došlo i u nás ve 2. polovině 20. století k plošnému úbytku jeho lokalit, především v nižších polohách. Dnes je lokálně hojný pouze v jižních Čechách, Podorličí a Bílých Karpatech, především v podhorských oblastech. Jinde je vzácný.
Ohrožení:
Radikální úbytek lokalit tohoto druhu byl způsoben především změnou obhospodařování vlhkých krvavcových luk, které byly původně mozaikovitě ručně koseny. Ve druhé polovině 20. století byly z velké části zmeliorovány, intenzivně hnojeny a dvakrát ročně strojově koseny nebo rozorány a přeměněny v pole. Řada vhodných stanovišť zůstala od 90. let 20. století naopak nekosena a zarostla vysokou buření nebo dřevinami. Opětovně zaváděné plošné strojové kosení dvakrát ročně ničí především hnízda hostitelského mravence Myrmica scabrinodis. Vážné ohrožení představuje také zalesňování stávajících lokalit rychle rostoucími dřevinami.
Péče o druh:
Lokality modráska očkovaného je třeba obhospodařovat mozaikovitě, aby byla zachována členitost mikrostanovišť. Kosení je třeba provádět ručně a pouze jednou ročně, nejlépe v červnu nebo na podzim, mimo období letu modrásků rodu Maculinea. Pokud není možné zajistit mozaikovité kosení, je třeba lokalitu rozdělit na několik částí kosených střídavě jednou za dva roky nebo alespoň ponechat nekosené příčné pásy nebo širší lemy.
Literatura:
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z., (eds) 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha, 857 s.
Kuras T., Beneš J., 2005: Metodika monitoringu evropsky významného druhu modrásek očkovaný (Maculinea teleius). Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 9 str.
