Ekologie a biologie:
Modrásek bahenní má podobné ekologické nároky jako modrásek očkovaný, ale je schopen osídlovat širší škálu stanovišť. Preferuje především vlhké, nehnojené, extenzivně kosené krvavcové louky, ale dokáže žít např. i ve vlhkých příkopech podél silnic, na podmáčených ruderálních stanovištích a na poddolovaných územích. Není však schopen přežívat na loukách, na kterých probíhá druhá seč v době od začátku července do začátku září, tj. v období letu dospělců, kladení vajíček a časného vývoje housenek. Dospělci se vyskytují od začátku července do začátku srpna s vrcholem obvykle kolem 20. – 25. července. Sají nektar na krvavci totenu. Vývojový cyklus je obdobný jako u modráska očkovaného. Hostitelskou rostlinou housenek je krvavec toten (Sanguisorba officinalis). Samice kladou vajíčka po několika do rozvinutých květních hlávek krvavce. První tři instary housenek se vyvíjejí v semenících. Ve čtvrtém instaru padají housenky na zem, kde jsou vyhledány dělnicemi hostitelských mravenců (druhu Myrmica scabrinodis, méně často Myrmica ruginodis), které je odnášejí do svých mravenišť. Pokud hostitelské mraveniště prosperuje, housenky se nechávají od mravenců krmit. Pokud je mravenčí kolonie slabá, živí se housenky larvami a kuklami mravenců. Po přezimování se v hnízdech mravenců i kuklí.
Celkové rozšíření:
Modrásek bahenní je druh se západopalearktickým rozšířením. Vyskytuje se v Evropě a Asii od severní části Pyrenejského poloostrova po střední Sibiř a Altaj.
Rozšíření v ČR:
V České republice je modrásek bahenní rozšířen téměř po celém území, především v nivách dolních a středních toků řek. Ve vyšších polohách se nevyskytuje. Dosud je poměrně hojným druhem, na rozdíl od ostatních našich druhů rodu Phengaris zatím nedošlo k jeho masivnějšímu ústupu. Nejhojněji se vyskytuje na severní Moravě, v Bílých Karpatech, na Českomoravské vrchovině a v jižních a východních Čechách.
Ohrožení:
Ohrožení tohoto druhu je způsobeno především změnou obhospodařování vlhkých krvavcových luk, které byly původně mozaikovitě ručně koseny. Ve druhé polovině 20. století byly z velké části zmeliorovány, intenzivně hnojeny a dvakrát ročně strojově koseny nebo rozorány a přeměněny v pole. Řada vhodných stanovišť zůstala od 90. let 20. století naopak nekosena a zarostla vysokou buření nebo dřevinami. Opětovně zaváděné plošné strojové kosení dvakrát ročně ničí především hnízda hostitelského mravence Myrmica rubra. Vážné ohrožení představuje také zalesňování stávajících lokalit rychle rostoucími dřevinami. Dnešní hlavní příčinou ohrožení je celoplošná strojová seč v létě.
Péče o druh:
Biotopy modráska bahenního je nutné sekat v době mimo výskyt motýlů, vajíček a housenek na totenech, tzn. první seč do 20. června, druhá až od 1. září. Vhodné je sekat mozaikovitě, aby byla zachována členitost mikrostanovišť. Pokud není možné zajistit mozaikovité kosení, je třeba lokalitu rozdělit na několik částí kosených střídavě jednou za dva roky nebo alespoň ponechat nekosené příčné pásy nebo širší lemy.
Literatura:
Beneš J., Konvička M., Dvořák J., Fric Z., Havelda Z., Pavlíčko A., Vrabec V., Weidenhoffer Z., (eds) 2002: Motýli České republiky: Rozšíření a ochrana I, II. SOM, Praha, 857 s.
Kuras T., Beneš J., 2005: Metodika monitoringu evropsky významného druhu modrásek očkovaný (Maculinea teleius). Nepublikovaný rukopis, deponován na UP AOPK ČR Praha. 9 str.
