jeřábek lesní

Tetrastes bonasia (Linnaeus, 1758)
Říše:
Animalia
Řád:
Galliformes
Čeleď:
Phasianidae
jeřábek lesní
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2014 - 2017. AVENTINUM s.r.o.
Stáhnout mapu

Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2011-2013. Příroda, č. 33.. AOPK ČR
Stáhnout mapu

Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2008-2010. Příroda, č. 33.. AOPK ČR
Stáhnout mapu

Monitoring druhů přílohy I směrnice o ptácích a ptačích oblastí v letech 2005-2007. Praha, AOPK ČR
Stáhnout mapu

Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 2001 - 2003. AVENTINUM s.r.o.
Stáhnout mapu

Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice 1985 - 1989.. Nakladatelství a vydavatelství H et H. Jinočany
Stáhnout mapu

Grafy

Hodnocení stavu z hlediska ochrany
Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany

Ekologie a biologie: Lesní kurovitý pták, nejmenší z tetřevovitých. Tělo je zbarveno rezavě hnědě s tmavším a světlejším skvrněním. Samci mají na hrdle černou, samice bělavou skvrnu.
Vyhledává starší jehličnaté, listnaté a nejčastěji smíšené lesní porosty ve středních a vyšších polohách. Důležitou podmínkou je bohaté keřové patro, tvořené např. lískou nebo olší, jejichž semena jsou důležitou složkou jeho potravy.
Celkové rozšíření: Od 60. let 20. století došlo v celé Evropě, kromě Ruska k rapidnímu poklesu početnosti a posunu západních hranic areálu víc na východ. V současnosti je hlavním územím s výskytem tohoto stálého ptáka Skandinávie, Rusko a Pobaltí. Druhou oblastí jsou hory a přilehlá území střední a východní Evropy. Téměř souvisle je osídlen Karpatský oblouk, na sever výskyt zasahuje hluboko do Polska, na jihu se jeřábek vyskytuje i v bulharských a dinárských pohořích. Alpy a hory v Německu, Švýcarsku a Francii hostí další, poměrně početné populace tohoto druhu.
Příčin ohrožení jeřábka je patrně více, mezi hlavní patří moderní způsoby využívání lesa a v minulosti i nadměrný lov.
Rozšíření v ČR: Ačkoli byl dříve u nás patrně více rozšířen, v současnosti úbytek není zjišťován a jeho stavy se zdají být stabilní. Hlavní oblasti s poměrně hojným výskytem jsou tři. Horské polohy v jihozápadních Čechách zahrnují Novohradské hory, Blanský les a Šumavu. Druhou oblastí jsou Jeseníky, třetí pak představují Beskydy a širší okolí.
Díky skrytému způsobu života jsou jeřábci ojediněle zjišťováni i na jiných místech, kde lze předpokládat výskyt trvalejšího charakteru. Jsou to např. Krkonoše, Jihlavsko nebo Plzeňsko. Jeho početnost v České republice je pro 90. léta 20. století odhadována na 800 až 1600 párů.
Ohrožení: Druh je ohrožován úbytkem vhodných stanovišť.
Péče o druh: Podpora šetrného lesnického hospodaření v místech výskytu jeřábka.
Autor popisu: Eva Vojtěchovská, Lenka Tomášková

MIKULÁŠ I. (2020): Seznam ptáků České republiky. Faunistické informace dle VAVŘÍK, M.; Faunistická komise ČSO. Seznam ptáků České republiky: Checklist of birds of the Czech Republic. Dostupné online <http://fkcso.cz/cz-list.htm>. Nomenklatura dle IOC World Bird List Version 10.1 IOC World Bird List (v 10.1) [online]. Dostupné online <https://www.worldbirdnames.org>.