rosnička zelená

Ekologie a biologie: Z hlediska hypsometrického rozšíření je současný výskyt rosničky zelené v ČR vymezen horní hranicí 750 m n. m. Je typickou šplhavou žábou, která tráví většinu života na vegetaci. Upřednostňuje otevřená, osluněná stanoviště v blízkosti drobných a středně velkých vodních nádrží s přiléhajícími lučními biotopy a roztroušenými porosty dřevin. Tyto vodní nádrže využívá jako místo k rozmnožování. Rozmnožování, kterému předcházejí hlasové projevy probíhá od konce dubna do července. Vyhledává dobře osluněná místa s hloubkou vody 10 -30 cm a hladinou pokrytou plovoucí vegetací, ale i zcela bez vegetace. Důležitá je i přítomnost pobřežní vegetace. Jedna samička klade asi 800 vajíček v několika malých, asi jako vlašský ořech velkých shlucích. Rosničky jsou schopny osidlovat jako jeden z prvních našich druhů žab i nově čerstvě vzniklé vodní nádrže. K metamorfóze dochází přibližně za 3 měsíce. Počátkem podzimu žáby vodu opouštějí a migrují k zimním úkrytům. Zimují v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, pod návějemi listí, v ruinách, ve sklepích atp.

Celkové rozšíření: Areál rozšíření zahrnuje většině území Evropy. Chybí v severní Evropě, na Pyrenejském poloostrově, ve Velké Británii, jižní Francii a v Itálii. Zasahuje až do Malé Asie.

Rozšíření v ČR: Současný výskyt rosničky tvoří celé území České republiky, má však převážně mozaikovitý charakter. Rosnička upřednostňuje nižší až střední polohy přibližně do 550 m.n.m. Horní hranice rozšíření v ČR je 750 m.n.m.. Na její výskyt má určující vliv především teplotní režim na lokalitách.

Ohrožení: K výraznému snížení počtu lokalit a početních stavů docházelo přibližně od padesátých let. V té době začalo docházet k výrazným krajinotvorným změnám (likvidace vhodných biotopů jako důsledek velkoplošného hospodaření) a postupné chemizaci zemědělství. Negativním faktorem působícím v dnešní době je intenzivní rybníkářství. Intenzivním hnojením rybníků dochází k takovému nahromadění organických látek, že se pulci nemohou vyvíjet a tak postupně celé populace vymírají. Negativně také působí rušení stanovišť, na kterých se rosničky rozmnožují a pozemkové úpravy, např. likvidace drobných vodních ploch nebo odstraňování břehových porostů využívaných rosničkami ke slunění. Rosničkám však neprospívá ani nekontrolované zarůstání břehů dřevinami, dochází tak k zastínění vodní plochy a mizí i vhodná místa ke slunění.

Péče o druh: Zachování vhodných biotopů, tedy především zabezpečení oligotrofních vodních ploch – rybníčků, tůní, mokřadů. Na těchto místech a v jejich okolí je vhodné zajistit extenzivní způsob hospodaření s vyloučením používání pesticidů a intenzivního hnojení. Stejně důležitá jako vhodná vodní plocha je i pobřežní vegetace s přirozeným bylinným pobřežním krytem a roztroušenými porosty dřevin.

Autor popisu: Lenka Jeřábková