kornatec velký

Peltis grossa (Linnaeus, 1758)
Říše:
Animalia
Řád:
Coleoptera
Čeleď:
Trogossitidae
kornatec velký
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Vzácně se vyskytující saproxylický druh brouka. Druh má vazbu na zachovalé pralesovité porosty zejména podhorských a horských poloh (vzácně i v nížinách). Imaga mají noční aktivitu a obvykle sedí na spodní straně nejrůznějších chorošů často například na troudnatci pásovaném (Fomitopsis pinicola). Přes den se zdržují pod uvolněnou nebo odchlipující se kůrou. Brouci i larvy žijí na mrtvých ještě stojících torzech nebo pařezech listnatých, ale především jehličnatých stromů napadených dřevními houbami často již zmíněným troudnatcem. Vývoj v ČR byl zjištěn výhradně na jedli bělokoré (Abies alba) a smrku ztepilém (Picea abies), z jiných států je druh uváděn také z borovic (Pinus spp.), bříz (Betula spp.) nebo olší (Alnus spp.). Larvy žijí v měkkém trouchnivém dřevě, které je prorostlé houbami. Vývoj larev je tříletý, nová generace imag se líhne na podzim. Dospělci vykousávají ve dřevě typické široké oválné výletové otvory.
Celkové rozšíření: Boreomontánní evropský druh rozšířený od Španělska až po centrální část evropské části Ruska. Vyskytuje se v horských lesích, přes podhůří až do středních poloh.
Rozšíření v ČR: V Čechách velmi vzácně zejména v pohoří jižních Čech (Šumava, Novohradské hory), zjištěn i v nižších polohách (okolí Hluboké nad Vltavou, Rakovnická pahorkatina). Na Moravě je druh častější, zejména v zachovalých lesích Moravskoslezských Beskyd, Jeseníků, dále např. Javorníky, Hostýnské vrchy a Bílé Karpaty.
Ohrožení: Druh je ohrožen nevhodným lesním hospodařením, tj. úbytkem původních zachovalých horských lesů bukojedlového pásma s dostatkem mrtvého dřeva.
Péče o druh: Ochrana zachovalých zbytků pralesních porostů s dostatkem mrtvého dřeva. Na lokalitách výskytu je nutné uplatnit bezzásahovost v lesním hospodaření a vyloučit likvidaci původních přírodě blízkých lesních porostů. V porostech, kde tento druh žije je proto vhodné a pro tohoto brouka podstatné ponechávat odumřelé jedlové či smrkové kmeny.
Literatura: Kolibáč J., Majer K. & Švihla V. (2005): Cleroidea: Brouci nadčeledi Cleroidea Česka, Slovenska a sousedních oblastí. Clarion Production. Praha.
Konvička O. & Spitzer L. (2015): Zajímavé nálezy brouků (Coleoptera) z východní Moravy ve sbírce Miloslava Herrmanna (Česká republika). Acta Carpathica Occidentalis 6: 119-122.
Weslien J., Djupström L. B., Schroeder M., Widenfalk O. (2012): Long-term priority effects among insects and fungi colonizing decaying wood. Journal of Animal Ecolog. 80: 1155–1162.
Autor popisu: Petr Mückstein

KOLIBÁČ, J. (2018). Coleoptera: Phloiophilidae, Acanthocnemidae, Trogossitidae, Thanerocleridae, Cleridae. Icones Insectorum Europae Centralis 33: 29 pp.