Ekologie a biologie:
Stepníci si hloubí v půdě přibližně 10 cm hluboké jednoduché svislé nory. Nory pavouci vystýlají pavučinou, ta pokračuje i na povrchu v podobě stříšky z jedné strany ukotvené k zemi. Pavouci stříšku maskují kousky detritu a zbytky kořisti a opatřují ji vysoce přilnavým kribelovým vlášením. Vedle ochrany nory před nepříznivými klimatickými podmínkami tak stříška slouží také k lovu kořisti. Nejpočetnější kořistí jsou mravenci, nutričně zásadní jsou však velcí brouci. Stepníci se živí však téměř vším, co se do jejich sítí chytí. Samci dospívají dříve a mají tříletý životní cyklus, kdežto samice čtyřletý. Proto bývají samci menší a v populaci jsou početnější než samice. Dospělí samci opouštějí v dubnu svojí noru a pátrají po samicích do začátku června. Kopulace probíhá v noře, samec při ní zavádí do samice bulby střídavě. Po kopulaci zalepí epigynu rezavou tuhnoucí hmotou a tím zamezí možnost kopulovat s danou samicí ostatním samcům. Samec bývá často po kopulaci samicí sežrán. Ještě v červnu klade samice vajíčka, která uzavře do bílého čočkovitého kokonu. Před vylíhnutím zapřede vchodovou část nory vatovitým hedvábím. Po vylíhnutí larvální stádia vysají matku. Obvykle brzy na jaře se mladé nymfy rozlézají do okolí. Poté si vyhloubí vlastní nory, ve kterých v případě samic stráví zbytek života. Vyskytuje se především na skalních stepích s kostřavami, ale také na kostřavových trávnících na písčinách. Na rozdíl od ostatních našich druhů i na sypkých vysychavých substrátech.
Celkové rozšíření:
Panonská oblast, severní Balkán a teplé partie rakouských Alp.
Rozšíření v ČR:
Českou republikou probíhá severní hranice areálu, ve své domovině je vzácný a chráněný. Vyskytuje se vzácně na jižní Moravě, konkrétně v Podyjí, v údolí Jihlavy a Oslavy u Mohelna a Dolních Kounic, na Pálavě (Děvín, Anenský vrch), na Tišnovsku (Květnice, Čebínský kopec), Brněnsku (Řečkovice) a na vátých píscích u Bzence, Poštorné a Lanžhota.
Ohrožení:
Kriticky ohrožený druh, početnost populací dosahuje ve srovnání s dalšími druhy stepníků nejnižších hodnot. Nejvíce ohrožen je zarůstáním a zalesňováním biotopů a jejich celkovým úbytkem z krajiny.
Péče o druh:
Vhodná je ochrana celého biotopu. Druh vyžaduje krátkostébelný rozvolněný trávník. V rámci managementu odstraňovat nálet dřevin, zamezit zalesňování písčin borovicemi a blokovat sukcesi stanovišť pastvou ovcí či pravidelným kosením.
Literatura:
Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. P. Merrett (Ed.). Praha: Peres.
Machač O.: Natura Bohemica - Příroda České republiky. www.naturabohemica.cz
Nálezová databáze České arachnologické společnosti. www.cas.zlej.net
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
