stepník rudý

Eresus kollari Rossi, 1846
Říše:
Animalia
Řád:
Araneae
Čeleď:
Eresidae
stepník rudý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody
Odkazy na mapy výskytu

Grafy

Ekologie a biologie: Stepníci si hloubí v půdě přibližně 10 cm hluboké jednoduché svislé nory. Nory pavouci vystýlají pavučinou, ta pokračuje i na povrchu v podobě stříšky z jedné strany ukotvené k zemi. Pavouci stříšku maskují kousky detritu a zbytky kořisti a opatřují ji vysoce přilnavým kribelovým vlášením. Vedle ochrany nory před nepříznivými klimatickými podmínkami tak stříška slouží také k lovu kořisti. Nejpočetnější kořistí jsou mravenci, nutričně zásadní jsou však velcí brouci. Stepníci se živí však téměř vším, co se do jejich sítí chytí. Samci dospívají dříve a mají tříletý životní cyklus, kdežto samice čtyřletý. Proto bývají samci menší a v populaci jsou početnější než samice. Dospělí samci opouštějí na konci léta svojí noru a pátrají po samicích do října. Kopulace probíhá v noře, samec při ní zavádí do samice bulby střídavě. Po kopulaci zalepí epigynu rezavou tuhnoucí hmotou a tím zamezí možnost kopulovat s danou samicí ostatním samcům. Samec bývá často po kopulaci samicí sežrán. Samice přezimuje se spermatem uloženým ve spermatékách, v květnu naklade v noře vajíčka a uzavře je do bílého čočkovitého kokonu. Před vylíhnutím zapřede vchodovou část nory vatovitým hedvábím. Po vylíhnutí larvální stádia vysají matku. Obvykle brzy na jaře se mladé nymfy rozlézají do okolí. Poté si vyhloubí vlastní nory, ve kterých v případě samic stráví zbytek života. Vyskytuje se především na skalních stepích s kostřavou walliskou (Festuca valesiaca), ale také na kostřavových trávnících na písčinách.
Celkové rozšíření: Stepník s největším areálem rozšíření: od Španělska po Novosibirsk v Rusku. V rámci tohoto areálu je však geneticky heterogenní, pravděpodobně více kryptických druhů.
Rozšíření v ČR: V nejteplejších a nejsušších oblastech, v Čechách v Českém středohoří a na izolovaných čedičových kopcích (Říp, Kopeč), v Českém krasu, Povltaví od Vraného po Kralupy, v Polabí (Semická hůra, Báň u Hradčan), Pojizeří (NPP Radouč) a Poohří od Kadaně po Žatec, na Moravě na Podyjí, Pálavě a Pouzdřanech, v údolí Jihlavy, na Olomoucku, Brněnsku a Kyjovsku a na vátých píscích na Hodonínsku.
Ohrožení: Ohrožený druh žijící pouze na stanovištích s dlouhou kontinuitou. Nikdy nebyl zaznamenán na druhotném nebo pravidelně narušovaném stanovišti. Příčinou je zřejmě špatná migrační schopnost a dlouhý životní cyklus. Díky svým vysokým nárokům na stabilitu stanoviště spolehlivě indikují zachovalé xerotermní biotopy. Nejvíce ohrožen je zarůstáním biotopů a jejich celkovým úbytkem z krajiny.
Péče o druh: Vhodná je ochrana celého biotopu. Druh vyžaduje krátkostébelný rozvolněný trávník. V rámci managementu odstraňovat nálet dřevin a blokovat sukcesi stanovišť pastvou ovcí či pravidelným kosením.
Literatura: Kůrka A., Řezáč M., Macek R. & Dolanský J. (2015): Pavouci České republiky. Academia Praha.
Buchar J. & Růžička V. (2002): Catalogue of spiders of the Czech Republic. P. Merrett (Ed.). Praha: Peres.
Machač O.: Natura Bohemica - Příroda České republiky. www.naturabohemica.cz
Nálezová databáze České arachnologické společnosti. www.cas.zlej.net
Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (2001): Katalog biotopů České republiky. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha.
Autor popisu: Tomáš Krejčí

ŘEZÁČ, M.; RŮŽIČKA, V. (2024). An updated checklist of spiders of Czechia. https://www.arachnology.cz/checklist-of-spiders-of-Czechia-26.html accessed on 5. 2. 2024.