Ekologie a biologie:
Roháč obecný, největší evropský brouk, je obyvatelem doubrav a smíšených lesů, který proniká i do vhodných městských parků. Dává přednost teplým nížinným lesům, ale místy vystupuje i do vyšších poloh.Samice kladou vajíčka do trouchnivějících kmenů, klád a pařezů, vývoj je v našich podmínkách víceletý (3-5 let), larvy se živí trouchnivějícím dřevem. Dospělí brouci se obvykle líhnou již na podzim a přezimují v kukelních komůrkách , v přírodě se objevují od května (výjimečně v teplých letech již od konce dubna) do srpna, maximum výskytu spadá do června a července. Přes den je brouky možné nalézat na kmenech a v korunách stromů, pozdě odpoledne a večer (při teplém počasí) létají v korunách stromů. Imaga se živí listím dubů, samce láká ronící míza.
Celkové rozšíření:
Roháč obecný je západopalearktický druh rozdělený do několika poddruhů. Nominátní poddruh je rozšířen pouze v Evropě, od severní poloviny Pyrenejského poloostrova a jihovýchodní Anglii, přes Francii, Německo, Benelux, Švýcarsko, Rakousko, Česko a Slovensko, Maďarsko, Polsko a Litvu, jižní Skandinávii, Ukrajinu a Bělorusko a evropské Rusko, po Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a severní Srbsko a Albánii a severní část Itálie.
Rozšíření v ČR:
V České republice byl rozšířen v listnatých lesích po celém území, v současnosti je však jeho výskyt lokalizován do několika oblastí, z ostatních pak vymizel. Nejhojněji se vyskytuje na jižní Moravě, v dalších oblastech ČR je rozšířen ostrůvkovitě, poměrně častý je v severozápadních a středních Čechách.
Ohrožení:
Roháč obecný je ohrožen především nevhodným lesním hospodařením. Druh potřebuje k vývoji rozsáhlejší listnaté lesy s dostatkem starých stromů, pařezů a trouchnivějících kmenů. Jehličnaté monokultury naproti tomu znemožňují vývoj druhu. Proto lze často roháče nalézt ve starých parcích, kde nalézá vhodné podmínky. Hlavním ohrožujícím faktorem je odstraňování starého dřeva, především vytrhávání pařezů a orba pasek. Výrazný vliv má i přezvěření černou zvěří, která může vyhledávat larvy.
Péče o druh:
Pozitivní pro tento druh je výběrné lesní hospodaření s ponecháním skupin starých listnatých stromů jako výstavků. Minimální požadavky péče jsou pak: ponechávání pařezů, snížení plochy pasek, neprovádění orby pasek a preference přirozené obnovy, popř. obnova kotlíkovou metodou. Ideální formou lesního hospodaření je udržování tvaru středního lesa kombinovaného původu, jak výmladného, tak semenného, s víceletou strukturou. Nižší etáž by měla mít kratší dobou obmýtí, ponechanými výstavky (20-50/1 ha) pak dlouhé obmýtí až cca 200 let, případně trvalé ponechání. Jeho výskyt ve městských parcích (popř. zahradách je vhodné podpořit ponecháváním pařezů a starých stromů, popř.: používáním dubových neimpregnovaných obrubníků.
Literatura:
Baraud J., 1993. Les Coléopteres Lucanoidea de l´Europe et du Nord de l´Afrique. Bull. mens Soc. linn. Lyon, 62, 2: 42-64.
Korbel L., 1992. Roháč obecný. 88-89 in: Škapec L. (ed.): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČSFR. 3. Príroda, Bratislava.
Lucanus cervus - Polska Czerwona Księga Zwierząt – Bezkręgowce http://www.iop.krakow.pl/pckz/opis.asp?id=133, je=pl
Working Group on Iberian Lucanidae: Biology of the Stag Beetle. De lo poco conocido y lo mucho por conocer. http://entomologia.rediris.es/gtli/four/e/bioluen2.htm
