Ekologie a biologie:Reliktní xerofilní druh, stenotopní psamobiont. Vyskytuje se v nížinných regionech se zbytky nezalesněných vátých písků, osidluje také pískovny, které často nahrazují tyto kriticky ohrožené biotopy.
Celkové rozšíření:Eurokavkazský druh rozšířený v Evropě (kromě Pyrenejského poloostrova, středomořských a Britských ostrovů a jihu Balkánského poloostrova) a zasahující na jih evropského Ruska a do západního Kazachstánu. Ve střední Evropě je známý ze všech sousedních zemí.
Rozšíření v ČR:Celkově vzácný druh, který je v některých oblastech s výskytem vátých písků (např. Polabí, Hodonínsko) dodnes lokálně hojný.
Péče o druh:Vyloučení příčin ohrožení v kombinaci s aktivním managementem spočívajícím např. v citlivé rekultivaci ploch po těžbě surovin (nezalesňování pískoven) a v podpoře činností narušujících půdní povrch a vegetační kryt (sportovní aktivity). Podpora drobné těžby písku pro místní účely.
Literatura:Hůrka K. 1996: Carabidae of the Czech and Slovak Republics. Carabidae České a Slovenské republiky. Kabourek, Zlín, 565 pp. Chytrý M., Kučera T., Kočí M., Grulich V. & Lustyk P. (eds) 2010: Katalog biotopů České republiky. Ed. 2. AOPK ČR, Praha, 445 pp. Kataev B. M., Wrase D. W. & Ito N. 2003: Carabidae: Harpalinae: Harpalina. Pp. 367–397. In: Löbl I. & Smetana A. (eds): Catalogue of Palaearctic Coleoptera. Volume 1. Archostemata – Myxophaga – Adephaga. Apollo Books, Stenstrup, 819 pp. Vigna Taglianti A. 2013: Fauna Europaea: Carabidae. In: Audisio P. (ed.): Fauna Europaea: Coleoptera 2. Fauna Europaea version 2.6.2, http://www.faunaeur.org (accessed 13 April 2017).