želva nádherná

Ekologie a biologie: Obývá mokřady, rybníky, jezera a slepá ramena řek. Přednost dává lokalitám s měkkým dnem a velkým množství vodní a příbřežní vegetace. Želva nádherná je denním druhem, který se ve dne sluní a loví potravu. Zimních měsících zimuje v bahně na dně. V jižních oblastech Evropy dochází k rozmnožování. V ČR byly zatím zaznamenány čtyři pokusy. Snůšky se však pravděpodobně díky nedostatečné stále teplotě pro inkubaci nevylíhly. Páření předcházejí námluvy, v nich samec plave před samicí a před hlavou jí třepotá předními končetinami. Samice klade 2-20 vajec (v původní domovině), u nás byly zaznamenány počty okolo 10 vajec. Potrava je složená z živočišné i rostlinné složky. Želva nádherná se může dožívat až 40 let.

Celkové rozšíření: Primární areál – USA a Mexiko. Postupem času rozšířena do celého světa do oblastí s mírným a teplým klimatem. Od konce 90. let 20. stol. Jde o významný invazní druh v celosvětovém měřítku.

Rozšíření v ČR: V domácích chovech od 50. let 20. století. První datované odchyty ve volné přírodě jsou z 80. let. 20. stol. Dnes u nás stovky až tisíce jedinců.

Doporučení: Nevypouštět do volné přírody. Nalezené a odchycené jedince soustřeďovat do ZOO či přírodovědných kroužků, které je mohou poskytovat zájemcům o chov.

Riziko: V podmínkách ČR se nerozmnožuje, dlouhodoběji přežívá jen v nejteplejších oblastech. V místech společného výskytu s původním druhem želv (želva bahenní) představuje potravního a stanovištního konkurenta (místa ke slunění či kladení vajec). Vzhledem k potravnímu spektru se může místy významně podílet na predaci bezobratlých živočichů, drobných rybek a obojživelníků. Může též působit jako vektor přenosu nepůvodních druhů patogenů nebo narušitel hnízd vodního ptactva )využívají hnízda ke slunění).

Literatura: Mlíkovský J., Stýblo P. (eds.). 2006: Nepůvodní druhy fauny a flóry ČR. ČSOP Praha, 496 pp.
Pešat J., 2008: Želvy ohrožují hnízdění vodního ptactva. – Živa 5: 229–230.

Autor popisu: Tomáš Görner