Ekologie a biologie:
Rak kamenáč se vyskytuje především v horních úsecích meandrujících toků s kamenitým či štěrkovitým dnem. Své úkryty vyhledává převážně pod kameny v celém korytě potoků a řek v klidných zónách vody. Plodnost raka kamenáče pohybuje se od 50 – 100 ks vajíček. Jedinci pohlavně dospívají ve 3. až 4. roce života. Rozmnožují se na podzim a to pomocí spermatoforů, které samci nalepují samicím do blízkosti párovitých pohlavních otvorů na kyčlích 3. páru hrudních noh. Oplodněná samice umísťuje vajíčka na spodní část zadečku a zde upevněná je opatruje do jara následujícího roku, kdy ukončují svůj vývoj. V období od května do července se v závislosti na teplotě líhnou larvy, které se až do prvního svlékání přidržují brv na břišních nožkách pod ohnutým zadečkem samice. Tam se ještě ukrývají i pár dní po svlékání, dokud postupně nepřejdou na samostatný způsob života. Malí ráčci se po vykulení živí planktonem, ale později je potravní základna mnohem pestřejší.
Celkové rozšíření:
Rak kamenáč je evropský druh a v současné době jsou známy recentní výskyty ve Francii, Lucembursku, Švýcarsku, Německu, České republice, Rakousku, Slovensku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku, Makedonii, Albánii, Slovinsku, Bosně a Hercegovině, Jugoslávii, Chorvatsku, Řecku a Itálii.
Rozšíření v ČR:
Na území České republiky jsou dnes známy populace zejména v oblasti Plzeňska, Příbramska a Českého lesa, na Kladensku a na území CHKO Brdy. Izolovaná lokalita od všech předchozích se nachází v Podkrkonoší a představuje severovýchodní okraj rozšíření raka kamenáče. Na Moravě nebyl jeho výskyt potvrzen. Početnost raka kamenáče se vlivem několika negativních faktorů nicméně stále snižuje.
Ohrožení:
Existence raka kamenáče je ohrožena několika negativními vlivy, zejména znečišťováním toků odpadními vodami z průmyslu, odpadem a chemikáliemi používanými v zemědělství, lesním hospodářství, ale také komunálními odpadními splašky. Silné usazeniny sedimentů v důsledku přísunu ze zemědělství vedou pro stálé vyplňování dutých prostorů k vyhynutí obsádek nebo zabraňují novému osídlení. Dalším velmi závažným faktorem jsou vodohospodářské zásahy. Jedná se o regulační úpravy na tocích, které většinou znamenají sníženou diverzitu mikrohabitatů koryta. S regulacemi je spojeno často i čištění a prohlubování koryta, při kterém dochází v dotčených úsecích k likvidaci většiny organismů. Příčinou ohrožení tohoto druhu bývá rovněž narušení biologické rovnováhy v tocích vysazením nadměrného množství pstruhů likvidujících mladé jedince či predace přemnoženými nepůvodními druhy. Velmi významným negativním vlivem působícím na naše původní druhy raků je onemocnění zvané račí mor, jehož původcem je plíseň Aphanomyces astaci. Tato nemoc je pro raka kamenáče a i ostatní druhy našich původních druhů smrtelná a jejími přenašeči jsou invazní druhy raků, jejichž přítomnost v české přírodě v kombinaci s ostatními negativními faktory nejvíce ohrožují populace raka kamenáče.
Péče o druh:
V rámci péče o druh je nutné zejména zachovat čistotu vody a přirozený charakter koryta toků i jejich okolí, ve kterých se ještě rak kamenáč vyskytuje. Z opatření směřujících ke zlepšení stavu populací druhu je podstatné odstraňování nevhodných vodohospodářských zásahů, zamezení možnému znečištění vody a zanášení koryta sedimenty. V určitých oblastech lze doporučit eliminaci nepůvodních druhů predátorů (norek americký, mýval severní). V souvislosti s hrozícím onemocněním račího moru je nutná maximální opatrnost při záchranných transferech, výzkumech a pracích ve vodním toku a intenzivní eliminace a eradikace invazních druhů raků. Velkou roli v prevenci zavlečení račího moru na nové lokality hraje i osvěta (veřejnost, rybáři, …).
Literatura:
Dušek J., Ďuriš Z., Fischer D., Petrusek A., Štambergová M., Vlach P. 2006: Metodika monitoringu raka kamenáče. - Manuscript, depon. in AOPK Praha.
