Ekologie a biologie:
Střevlík hrbolatý žije především v předhůří a horách. Obývá zejména listnaté (dubohabřiny až bučiny) a smíšené, ale i jehličnaté lesy, výjimečně se vyskytuje i na otevřených biotopech které k lesům přiléhají. Druh byl opakovaně zjištěn i v druhotných, mladších smrkových lesích (Oderské vrchy, Jeseníky), jeho vazba na původní lesy není tedy jednoznačná. Jedná se o velmi vlhkomilný druh žijící na březích vodních toků, prameništích, močálech a rašeliništích, vícekrát byl pozorován lovící přímo ve vodě.Je aktivní především v noci, méně častá je denní aktivita. Přes den se zpravidla ukrývá ve vlhkém listí, mechu, podmáčené půdě a pod ležícími předměty (kmeny, kameny). Přezimuje jako imago, v přírodě je aktivní od dubna
Celkové rozšíření:
Středoevropský druh zasahující na Balkán, dělený do dvou poddruhů. Nominotypický poddruh C. variolosus variolosus je známý z východosudetských pohoří a Karpat (Česko, Polsko, Slovensko, Ukrajina, Rumunsko), východního Srbska a Bulharska. Alpsko-dinárský poddruh C. v. nodulosus je rozšířen od východní Francie přes Švýcarsko, Německo, Itálii, Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, západní Srbsko, Bosnu a Hercegovinu až po Černou horu.
Rozšíření v ČR:
Z Čech jsou udávány pouze neověřené staré nálezy z Šumavy, Krušných hor a Krkonoš, recentně je znám pouze z české strany Králického Sněžníku. Na Moravě je střevlík hrbolatý široce rozšířený a místy dosti hojný v celé oblasti předhůří a hor severní a východní Moravy. Je známa řada lokalit v Králickém Sněžníku, Rychlebských horách, Jeseníkách, Oderských vrších, Hostýnsko-Vsetínské hornatině, Moravskoslezských Beskydách, moravské části Javorníků a Bílých Karpatech.
Ohrožení:
Střevlík hrbolatý není na Moravě v současnosti existenčně ohrožený druh. Výskyt druhu může být negativně ovlivněn zejména následujícími faktory: změnou vodního režimu a následným úbytkem podmáčených biotopů, které může být způsobeno i velkoplošným kácením lesů a přílišným otevřením dosud zastíněných stanovišť, silným znečištěním vody, výstavbou na lokalitách (rekreační horská střediska, sjezdovky). Ohrožení můžou znamenat i necitlivé renaturace vodních toků, kdy dojde k odstranění všeho mrtvého dřeva z koryta a blízkého okolí.
Péče o druh:
Vzhledem k slabé vazbě na složení lesních porostů jsou lesnické požadavky velmi mírné. Měla by být zvýšena zásoba mrtvého dřeva a omezeny výrazné změny druhového složení porostů, popř. vyloučeny holoseče. Nevhodné jsou lesnické meliorace a opevňování břehů.
Literatura:
Trnka F.: Natura Bohemica - Příroda České republiky. www.naturabohemica.cz
Hejda R., Farkač J. & Chobot K. [eds.] (2017): Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí. – Příroda, Praha, 36: 1–612.
