slepýš křehký

Ekologie a biologie: V ČR se běžně vyskytuje do nadmořské výšky 900 m, ale na Šumavě byl zjištěn i ve 1300 m. Vyskytuje se v lesích, křovinách, i v otevřené krajině, často žije i v zahradách a na rumištích. Méně početný je na zamokřených místech, a chybí v místech rozsáhlých zemědělských ploch. Důležitá je přítomnost křovin nebo alespoň vyšších bylin, a dostatek úkrytů. Po zimování se slepýši objevují v druhé půli března až v dubnu a opět mizí převážně v průběhu října. Zdržují se spíše ve stínu a vyhřívají se kontaktem s teplými objekty. Slepýš je živorodý a po zhruba 90 dnech gravidity rodí v srpnu až září obvykle 6-18 mláďat. Nejoblíbenější potravou jsou plži a žížaly, doplněné larvami hmyzu a dalšími členovci. O délce života v přírodě není mnoho známo, ale jde o poměrně dlouhověkého plaza žijícího zřejmě běžně přes 15 let.

Celkové rozšíření: Slepýš křehký je západoevropský druh. Vyskytuje se v severní části Pyrenejského poloostrova, ve Francii, Velké Británii a při jižním a východním okraji Skandinávie. Jižní a východní hranici rozšíření tvoří výskyt jiných druhů slepýšů jižně Alp, na jihu Balkánu a na východě Evropy. Východní hranice probíhá Polskem, východem ČR, Maďarskem, Srbskem a jihovýchodem Rumunska, ale není ostrá a zatím ani dobře zmapovaná.

Rozšíření v ČR: V Česku se vyskytuje plošně na většině území, na východě jej ale nahrazuje příbuzný slepýš východní. Oba druhy odděluje hybridní zóna, probíhající zhruba od Jeseníků po Pálavu, ale jedinci hybridního původu byli nalezeni i na Náchodsku, v Chřibech, nebo Oderských vrších.

Ohrožení: Slepýš křehký je dosud běžný druh, schopný se přizpůsobit řadě změn v krajině. Nesnáší však velkoplošnou zemědělskou výrobu a zástavbu území. Mnoho slepýšů zahyne na silnicích, na jejichž krajích se vyhřívají; to platí i o cyklostezkách, které navíc mnohdy vedou zachovalejším územím. V rekreačních zónách zvyšuje úmrtnost slepýšů také sekání krátkých trávníků.