violka nízká

Ekologie a biologie: Violka nízká je vytrvalá bylina s bledě fialově modrými až bledými květy s fialovými žilkami.
Roste na lužních loukách v úvalech velkých řek, na vápnitých slatinách (i svahových), vzácně i na stepních svazích. Vyžaduje sušší stanoviště než violka slatinná (Viola stagnina) a je světlomilnější než v. vyvýšená (V. elatior).

Celkové rozšíření: Je eurasijským druhem. Vyskytuje se od západní Francie a severní Itálie přes střední Evropu a Balkán až po jižní Sibiř a Střední Asii. Na sever zasahuje do střední Skandinávie.
V České republice roste vzácně v úvalech řek a teplých pahorkatinách v severozápadních, středních a východních Čechách a na jižní, jihovýchodní a střední Moravě.

Ohrožení: Violka nízká vyhynula na řadě svých českých a na některých moravských lokalitách. V současné době je u nás velmi vzácná, hojnější je pouze na jižní Moravě, kde ubyla nejméně. Ve srovnání s violkami slatinnou a vyvýšenou se lokalit tohoto druhu zachovalo na jižní Moravě relativně více. Je ohrožena degradací a zánikem vhodných stanovišť především vlivem regulací řek, rozorávání luk, eutrofizace a upuštění od obhospodařování nivních i stepních luk.

Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Danihelka J., Chrtek J. jun., Kaplan Z. (2012) Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 84: 647–811
Grulich V., Chobot K. (eds) (2017) Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda. 35: 1–178. AOPK ČR, Praha
http://botany.cz/cs/viola-pumila/ (18. 11. 2017)

Autor popisu: Helena Prokešová