kýchavice černá

Ekologie a biologie: Kýchavice černá roste na bazických půdách ve světlých lesích, nejčastěji na lesních pěnovcových prameništích a přípotočních jaseninách, ve svahových dubohabřinách a teplomilných doubravách, na pasekách a v Bílých Karpatech také v širokolistých teplomilných trávnících a v mezofilních loukách.
Je to vytrvalá rostlina s podzemním oddenkem a se statnou lodyhou.

Celkové rozšíření: Nejpočetnější populace kýchavice černé v České republice se nacházejí v Čechách v oblasti Džbán (při inventarizaci v roce 2014 zjištěno téměř 14 tisíc jedinců), a to na více lokalitách především v údolí Zichoveckého potoka a v údolí Bilichovského potoka. V CHKO Český kras byl tento druh pravděpodobně vysazen. Na Moravě byly malé populace zjištěny v NP Podyjí, rozsáhlejší výskyt (několik tisíc jedinců) je dokumentován v CHKO Bílé Karpaty.
Druh s rozsáhlým euroasijským areálem; v jižní a střední Evropě roste od Francie až na Ukrajinu a do Ruska, jižně zasahuje na Balkán, na severu má izolované výskyty v ČR a v Polsku.

Ohrožení: Kýchavice černá je poměrně světlomilný druh, který přežívá v různých typech lesních porostů i v bezlesí. Díky bohaté produkci semen je schopná lokálně se rozšiřovat na kratší vzdálenosti. Může být ohrožena nedostatkem světla (podléhá zastínění v příliš hustých mlazinách, ve smrkových monokulturách apod.), ustupuje v konkurenci s expandujícími bylinami, jakou je na pasekách ve Džbánu sadec konopáč (Eupatorium cannabium).

Literatura: Somol V. (2015) Kýchavice černá (Veratrum nigrum) ve Džbánu. Bohemia centr. 33:259-275

Autor popisu: Pavel Špryňar