bublinatka

Ekologie a biologie: Vodní či mokřadní masožravé rostliny bez pravých kořenů, s větvenými prýty, které nesou asimilační orgány (připomínající listy) a pasti. Na podzim vytvářejí turiony (přezimovací pupeny) - husté kuličky listů na konci prýtů naplněná škrobem, které po odumření mateřské rostliny přetrvávají zimu na dně a na jaře z nich vyrostou nové rostliny. Vyhledávají půdy a vody chudé na minerální živiny (oligotrofní až mezotrofní). Masožravostí kompenzují nedostatek dusíku a fosforu.

Celkové rozšíření: Rod Utricularia je na území České republiky zastoupen těmito druhy. Do ZCHD patří všechny kromě druhu Utricularia australis (bublinatka jižní).
Utricularia bremii (bublinatka vícekvětá)
Utricularia intermedia (bublinatka prostřední)
Utricularia minor (bublinatka menší)
Utricularia ochroleuca (bublinatka bledožlutá)
Utricularia stygia (bublinatka tmavá)
Utricularia vulgaris (bublinatka obecná)

Rozšíření v ČR: Mapa představuje celkové rozšíření tohoto rodu, tj. včetně druhu bublinatka jižní.

Ohrožení: Odvodňování krajiny, zánik čistých tůní, rašelinišť a nadměrné hnojení (eutrofizace).

Autor popisu: Petr Vít, Jarmila Kostiuková