kopřiva lužní

Urtica kioviensis Rogow.
Říše:
Plantae
Řád:
Rosales
Čeleď:
Urticaceae
kopřiva lužní
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Fytokartografické syntézy ČSR 1: Phytocartographical syntheses of the ČSR.. Průhonice: Botanický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Kopřiva lužní je vytrvalá bylina s tlustými plazivými oddenky. Kopřiva lužní na soutoku Moravy a Dyje roste okolo tůní, v PR Plačkův les a říčka Šatava jsou to pak dna tůní, mokřadních sníženin a kanálků. Na obou lokalitách však roste zejména v těch částech, které jsou na jaře přeplavené vodou, přes léto však v nejsušších letech zcela vysychají. Výše uvedená stanoviště lze označit jako primární bezlesí (tzn. že podmínky jsou zde natolik nepříznivé, že zde les není schopen růst), která jsou však ze všech stran obklopena lužním lesem, v ojedinělých případech rovněž rákosinou.
Celkové rozšíření: Jedná se o kontinentální druh vyskytující se od Maďarska po jižní Rusko. Izolované výskyty jsou známy ve středním Německu, Dánsku, východním Rakousku, na jihovýchodní Moravě a na Slovensku. S ohledem na současný areál a ekologické nároky druhu lze předpokládat, že tento druh byl na našem území mnohem více rozšířen zhruba před 10 000 lety (tedy po konci poslední doby ledové).
Kopřiva lužní byla na našem území poprvé objevena v roce 1947 v mokřadní olšině jihovýchodně od Moravského Písku. Nález se však od této doby nepodařilo ověřit, na základě čeho byla od počátku 90. let 20. století považována kopřiva za vyhynulou, roku 2001 však byla nalezena v národní přírodní rezervaci Ranšpurk v oblasti soutoku Moravy a Dyje. V současnosti jsou z oblasti soutoku Moravy a Dyje známy 2 lokality. V roce 2013 byla objevena nová lokalita kopřivy lužní v PR Plačkův les a říčka Šatava, kde je v současnosti známa z více než 10 mikrolokalit.
Ohrožení: Pro tento druh představuje zásadní riziko především změna vodních poměrů a případné zazemňování stanovišť tohoto druhu. Ohrožení rovněž představují velkoplošné holoseče a následná změna mikroklimatických poměrů.
Literatura: Danihelka J. & Lepší J (2004) Kopřiva lužní na soutoku Moravy a Dyje. Zprávy České botanické společnosti [online]. Česká botanická společnost, roč. 39, čís. 1
http://botany.cz/cs/urtica-kioviensis/ (30.11.2017)
http://portal.nature.cz/nd/find.php (30. 11. 2017)
Autor popisu: Jan Juřica

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J.
(eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 6. 2024]