Ekologie a biologie:
Vláskatec má velmi specifické nároky na biotop. Vláknitý gametofyt tvoří nepravidelné kolonie porůstající holý pískovec v tmavých a vlhkých jeskyních, roste také pod převisy skal, ve štěrbinách a voštinách, kde zpravidla nemá konkurenci dalších druhů rostlin. Tyto biotopy mají vyrovnané vlhkostní a teplotní poměry, které jsou pro přežití druhu nezbytné. U nás roste v nadmořské výšce od 130 do 440 m, ve vyšších polohách nebyl nalezen, limitujícím faktorem budou pravděpodobně nízké teploty, i když snáší i mírné mrazy. Tato kapradina vytváří ve střední Evropě jen drobný vláknitý gametofyt, připomínající jemný mech. Tím, že žije skrytě a téměř ve tmě, došlo k jejímu objevení až v relativně nedávné době. Vláskatec je u nás reliktem z dob, kdy u nás bylo teplejší a vlhčí podnebí. Originální strategií se přizpůsobil měnícímu se klimatu – je schopný asimilovat s minimálními nároky na světlo, živiny a teplotu. Šíří se pouze vegetativně drobnými rozmnožovacími útvary, které se nazývají gemy. Velikost kolonií se pohybuje od sotva několika mm2 až po rozsáhlé porosty dosahující vzácně přes 1 m2 (údolí Skalského potoka na Kokořínsku, rokle Krtola v Českém ráji). Sporofytní vzrostlé rostliny se vyvíjejí např. na Kanárských ostrovech, v Anglii a Itálii.
Celkové rozšíření:
Vláskatec tajemný je evropsko-makaronéským endemitem, rozšířeným ve Velké Británii, Francii, Německu, Lucembursku, Španělsku, Portugalsku, Itálii, Česku a v Makaronésii (Azory, Madeira, Kanárské ostrovy). V roce 2002 byl nalezen také v Polsku.
Rozšíření v ČR:
Historie objevování druhu v České republice je velmi krátká. Poprvé byl v ČR zjištěn v r. 1993 v Českém Švýcarsku, pak až v r. 2001 v kvádrových pískovcích na Dokesku. Po tomto nálezu byl v pískovcích České křídové tabule proveden systematický průzkum a v současné době je známo přes 200 lokalit na Kokořínsku, Českolipsku, v Českém ráji, Klokočských skalách a Prachovských skalách. Zatím nebyl nalezen v Broumovských stěnách, kde je pro druh zřejmě příliš chladné klima.
Ohrožení:
Vzhledem ke skrytému způsobu života není vláskatec na svých lokalitách výrazně ohrožen a neprovádějí se ani žádná opatření na posilování populací. Zdá se, že porosty gametofytu jsou na lokalitách stabilní, ale chybí dlouhodobá pozorování. Negativně by se mohlo projevit odlesnění inverzních údolí při rozsáhlých holosečích a následná změna mikroklimatických poměrů. K přímému ohrožení druhu dochází vzácně v místech bivaků s táborovými ohni, kde se skály vysušují a kde se usazují saze. Mnohé lokality leží ve zvláště chráněných územích přírody, neboť se jedná o přírodně a krajinářsky významná území.
Péče o druh:
Cílená péče o druh se neprovádí, neboť se v některých oblastech jedná o poměrně běžný druh a jeho stanoviště zůstávají po věky prakticky neměnná. V místech výskytu vláskatce by však mělo být prováděno šetrné lesní hospodaření, to znamená při těžbě dřeva neodlesňovat najednou velké plochy v inverzních údolích, aby nedošlo k příliš velké změně mikroklimatu. Lokálně může docházet k jeho ohrožení v místech bivakování, kde se zakládají ohně. Vysušování skal a usazování sazí mu rozhodně nesvědčí. Naštěstí se toto ohrožení dotýká jen malé části populace.
