jetel kaštanový

Ekologie a biologie: Jetel kaštanový roste na vlhkých loukách a pastvinách, krátkostébelných slatinných loukách či na okrajích pramenišť, obvykle na místech se sníženou konkurencí ostatních rostlin. Nejčastěji se vyskytuje na živinami chudých stanovištích s kyselými půdami, často mírně narušovaných např. lesní zvěří nebo hospodářským zvířectvem.
Jednoletá (řidčeji krátce vytrvalá) bylina dosahující výšky 30 cm. Květy rozkvétající postupně od báze válcovitého květenství záhy hnědnou, čímž vzniká v době vrcholného květu dojem nápadného "dvoubarevného" květenství.

Celkové rozšíření: Těžištěm výskytu druhu v ČR jsou chladnější a vyšší polohy. Vyskytuje se v západních Čechách (především Slavkovský les, Tepelská vrchovina, jižní část Doupovských hor), na Českomoravské vysočině a v pohraničních pohořích (Šumava včetně Pošumaví, Krušné hory, Krkonoše, Orlické hory, Hrubý i Nízký Jeseník, Moravskoslezské Beskydy), roztroušeně též v severní části Českého lesa, ve Smrčinách, Brdech, na Plzeňsku, na Králickém Sněžníku a Drahanské plošině.
Celkové rozšíření druhu: především severní Evropa (Skandinávie, severní část evropského Ruska), Pobaltí, Bělorusko, Ukrajina, izolované oblasti výskytu pak především v Bulharsku a na Kavkaze.

Ohrožení: Změny v hospodaření na lučních stanovištích, celková ztráta pestré a drobné krajinné mozaiky s různými typy zemědělského hospodaření (louky a pastviny s různou intenzitou hospodaření a možností vzniku dočasně narušovaných ploch bez souběžného obohacování o živiny). Významným ohrožením je také upuštění od zemědělského hospodaření na obtížně přístupných stanovištích a následné sukcesní změny (v konečné fázi sukcese i dřevin a zástin). Odvodňování vlhkých, slatinných a rašelinných luk.

Literatura: Kubát K. (2003) Trifolium L. – jetel, 462–481 pp. – In: Hejný S., Slavík B. (ed) (2003) Květena České republiky 4. Academia, Praha.

Autor popisu: Přemysl Tájek