© AOPK ČR 2021
# Druh | Thesium ebracteatum Hayne  - lněnka bezlistenná
Další odkazy
 
# Taxonomické zařazení | říše Plantae / kmen / třída Rosopsida / řád Santalales / čeleď Santalaceae
# Checklist | KUBÁT, K.; HROUDA, L.; CHRTEK JR., J.; KAPLAN, Z.; KIRSCHNER, J.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Vydání 1. Praha: Academia. 927 s.
# Zařazení ochrany
# Počet nálezů druhu Thesium ebracteatum podle záznamů v ND OP
# Atlasy a areály rozšíření druhu v ČR
# Grafy
  • Sezónní dynamika druhu podle záznamů # Graf
  • Časové rozložení záznamů # Graf
# Popis druhu
  • Ekologie a biologie
    Naleziště druhu se nachází na vlhké slatinné louce, s minerálně silnou, hlubokou půdou s kolísající hladinou podzemní vody. Velmi vzácně, jen při povodních bývá louka přeplavena vodou. V lučních porostech převládají trávy, včetně ohrožené pěchavy slatinné, charakteristické jsou dále druhy střídavě zaplavovaných bezkolencových luk. Lněnku doprovázejí četné ohrožené taxony uvedené na Červeném seznamu: mečík bahenní, vstavač kukačka, hvozdík pyšný aj. Lněnka je vytrvalá, poloparazitická bylina, která však nemá specifického hostitele. V zemi má tenký oddenek s plazivými výběžky, ze kterých vyrůstají jednotlivé nebo nahlučené lodyhy. Kvete v květnu drobnými, nenápadnými květy. Rozmnožuje se generativně nažkami, převažuje však vegetativní rozmnožování plazivými podzemními výběžky.

  • Celkové rozšíření
    Východoevropský druh zasahující jednotlivými lokalitami do střední Evropy (Německo, Polsko, Rakousko, Česko, kdysi Dánsko a Slovensko). Jediné současné české naleziště leží na jihozápadní hranici světového areálu.

  • Rozšíření v ČR
    Druh měl u nás v minulosti několik lokalit ve středních a severních Čechách, nyní roste na jediné v národní přírodní památce Slatinná louka u Velenky. V roce 2009 byla nalezena malá populace u Běštína u Hostomic.

  • Ohrožení
    Lněnka není na Slatinné louce u Velenky viditelně ohrožena, populace je poměrně silná a druh se zde vyskytuje po dlouhou dobu. Na populaci se pravděpodobně ani negativně neprojevilo odvodnění louky, neboť má ve vztahu k vlhkostním poměrům stanoviště širokou ekologickou toleranci. Lokalita leží v blízkosti intenzivně využívaných polních kultur, to by mohlo ve výjimečných případech znamenat jisté ohrožení. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední lokalitu v České republice, a navíc ležící na okraji areálu, zvyšuje se i pravděpodobnost ohrožení české populace různými nepříznivými nahodilými vlivy nebo extrémními výkyvy počasí.

  • Péče o druh
    Louka se pravidelně seče v červenci nebo srpnu, až po odkvětu a vysemenění většiny ohrožených druhů. Seno je využíváno jako krmení pro dobytek.

  • Dana Turoňová, Zita Červenková
# Fotoarchiv AOPK ČR