lněnka bezlistenná

Ekologie a biologie: Naleziště druhu se nachází na vlhké slatinné louce, s minerálně silnou, hlubokou půdou s kolísající hladinou podzemní vody. Velmi vzácně, jen při povodních bývá louka přeplavena vodou. V lučních porostech převládají trávy, včetně ohrožené pěchavy slatinné, charakteristické jsou dále druhy střídavě zaplavovaných bezkolencových luk. Lněnku doprovázejí četné ohrožené taxony uvedené na Červeném seznamu: mečík bahenní, vstavač kukačka, hvozdík pyšný aj. Lněnka je vytrvalá, poloparazitická bylina, která však nemá specifického hostitele. V zemi má tenký oddenek s plazivými výběžky, ze kterých vyrůstají jednotlivé nebo nahlučené lodyhy. Kvete v květnu drobnými, nenápadnými květy. Rozmnožuje se generativně nažkami, převažuje však vegetativní rozmnožování plazivými podzemními výběžky.

Celkové rozšíření: Východoevropský druh zasahující jednotlivými lokalitami do střední Evropy (Německo, Polsko, Rakousko, Česko, kdysi Dánsko a Slovensko). Jediné současné české naleziště leží na jihozápadní hranici světového areálu.

Rozšíření v ČR: Druh měl u nás v minulosti několik lokalit ve středních a severních Čechách, nyní roste na jediné v národní přírodní památce Slatinná louka u Velenky. V roce 2009 byla nalezena malá populace u Běštína u Hostomic.

Ohrožení: Lněnka není na Slatinné louce u Velenky viditelně ohrožena, populace je poměrně silná a druh se zde vyskytuje po dlouhou dobu. Na populaci se pravděpodobně ani negativně neprojevilo odvodnění louky, neboť má ve vztahu k vlhkostním poměrům stanoviště širokou ekologickou toleranci. Lokalita leží v blízkosti intenzivně využívaných polních kultur, to by mohlo ve výjimečných případech znamenat jisté ohrožení. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslední lokalitu v České republice, a navíc ležící na okraji areálu, zvyšuje se i pravděpodobnost ohrožení české populace různými nepříznivými nahodilými vlivy nebo extrémními výkyvy počasí.

Péče o druh: Louka se pravidelně seče v červenci nebo srpnu, až po odkvětu a vysemenění většiny ohrožených druhů. Seno je využíváno jako krmení pro dobytek.

Autor popisu: Dana Turoňová, Zita Červenková