švihlík krutiklas

Ekologie a biologie: Švihlík krutiklas je druhem krátkostébelných trávníků, chudých pastvin i poněkud vlhčích až rašelinných luk na zásaditých i kyselých půdách.
Tato drobná orchidej, 6 až 20 cm vysoká, má velmi zajímavý životní cyklus. V době květu rostliny (zpravidla koncem srpna a počátkem září) je původní listová růžice, z níž vyrůstá květonosná lodyha, již zaschlá a v její těsné blízkosti se zakládá růžice nová, která přezimuje do příští sezóny. V jarním období (únor až květen) růžice roste a do hlíz se ukládají nové zásobní látky. Počátkem léta (červen až červenec) nastává období letní stagnace; vyživovací růžice zasychá, nadzemní část rostliny zcela zmizí (rostlina není na stanovišti nalezitelná) a rostliny přežívají horké a suché období ve formě hlíz. Koncem léta (konec srpna) vyrůstají z nejstarších hlíz květonosné lodyhy a vedle nich z nové hlízy základy nové růžice. Počet hlíz během tohoto vývoje kolísá; vedle mladých dorůstajících hlíz lze nalézt odumírající hlízy s vyčerpanými zásobními látkami; nejvíce (až 4) jich je vyvinuto koncem jara, v době květu jsou přítomny zpravidla 2 hlízy.

Celkové rozšíření: Areál švihlíku krutiklasu zahrnuje Evropu od horských oblastí Středozemí (včetně severní Afriky), na západ sahá přes Britské ostrovy až na Island, jeho severní hranice dále probíhá přes Benelux, Německo, Dánsko a Polsko (odtud rozšíření zasahuje do ČR a SR) do západních oblastí evropské části bývalého SSSR. Z Maďarska je pak druh rozšířen do Řecka, Libanonu, Turecka a na Kavkaz.
Švihlík krutiklas byl v minulosti vzácně roztroušený druh, který byl udáván z cca 100 lokalit po celé ČR. Dnes jsou známy jen tři lokality s výskytem tohoto druhu: NPP Pastviště u Fínů nedaleko Albrechtic u Sušice, NPP Švařec u Koroužné na Českomoravské vrchovině a nově v Hostýnských vrších u obce Vlčková (zde druh roste na soukromé louce, kde ho v r. 2011 objevila majitelka pozemku).

Ohrožení: Hlavním důvodem zániku většiny lokalit švihlíku krutiklasu je změna způsobů obhospodařování a likvidace vhodných stanovišť. Většina zaniklých lokalit byla pravidelně (a dosti intenzivně) spásána, především ovcemi. S úbytkem pastvin tohoto typu zmizela i naleziště švihlíku. Další ohrožení představuje minerální hnojení a snad i změny chemismu půdy působením imisí.

Literatura: Brabec J., Křenová Z. & Nesvadbová J. (2004) Švihlík krutiklas – pozoruhodný druh květeny ČR. Živa 5/2004: 209–211
Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Průša D. et al. (2005) Chráněné rostliny České a Slovenské republiky. Computer Press, Brno
Štěpánková J., Chrtek J. jun. & Kaplan Z. (eds.) (2010) Květena České republiky 8. Academia, Praha

Autor popisu: Jarmila Kostiuková