srpice barvířská

Ekologie a biologie: Vytrvalá bylina vysoká 40-80 cm, s přízemními řapíkatými a lodyžními přisedlými listy, s menšími červenofialovými úbory připomínajícími úbory pcháčů. Kvete od července do září. Dříve se používala k barvení tkanin na žluto a zeleno.

Roste převážně na střídavě vlhkých bezkolencových loukách, na zaplavovaných loukách v nivách velkých řek, v sušších trávnících, ve světeljších doubravách a na lesních světlinách.

Celkové rozšíření: Její areál zahrnuje Evropu kromě severní a nejjižnější části a pokračuje střední částí evropského Ruska až na jihozápadní Sibiř.

Rozšíření v ČR: Vyskytuje se roztroušeně na většině našeho území, mimo horské oblasti, Středočeskou pahorkatinu a Českomoravskou vrchovinu.

Ohrožení: Ohrožuje ji především ukončení hospodaření na loukách a nadměrné zarůstání lesů keřovým a stromovým patrem v důsledku nevhodného hospodaření.

Literatura: Křísa B. (2004): Serratula tinctoria L. – srpice barvířská, 423–424 pp. – In: Slavík B., Štěpánková J. & Štěpánek J. (eds) (2004), Květena České republiky 7. – Academia Praha.

Autor popisu: Jan David Reitschläger