starček zlatý

Ekologie a biologie: Starček zlatý je vytrvalá, až přes 100 cm vysoká bylina s masitými listy a zlatožlutými úbory. Kvete v druhé polovině léta.
Vyžaduje těžké, minerálně bohaté, často až zasolené půdy, které jsou na jaře vlhké a přes léto vysychají. Roste na slaných loukách a pastvinách, v aluviích toků, na úpatích svahů a v příkopech podél silnic.

Celkové rozšíření: Centrum areálu tohoto druhu se nachází v Panonské nížině. Zasahuje do panonské oblasti Rakouska, jižní Moravy a Slovenska, na západní Ukrajinu, do Rumunska a Srbska.
V České republice roste pouze na jižní Moravě, kde dosahuje severní areálové hranice. Jeho zdejší lokality leží zejména v Dyjsko-svrateckém úvalu a v Hustopečské pahorkatině.

Ohrožení: Starček zlatý na řadě svých jihomoravských lokalit v minulosti vyhynul nebo byly jeho populace výrazně oslabeny. V současné době je velmi vzácným druhem. Je ohrožen především degradací a zánikem stanovišť vlivem intenzifikace zemědělství (rozorávání luk), dále pak odvodňování, eutrofizace a absence vhodného obhospodařování, vedoucích k zarůstání konkurenčně zdatnějšími druhy, a přímou likvidací stanovišť při rekonstrukcích silnic.

Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š., Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Danihelka J., Chrtek J. jun., Kaplan Z. (2012) Checklist of vascular plants of the Czech Republic. Preslia. 84: 647–811
Grulich V., Chobot K. (eds) (2017) Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Cévnaté rostliny. Příroda. 35: 1–178. AOPK ČR, Praha
Meusel H., Jäger E.J., Rauschert S., Weinert E. (eds) (1965–1992) Vergleichende Chorologie der Zentraleuropäischen Flora. I–III. Gustav Fischer Verlag, Jena
http://botany.cz/cs/senecio-doria/ (17. 11. 2017)

Autor popisu: Helena Prokešová