hadí mord maloúborný

Scorzonera parviflora Jacq.
Říše:
Plantae
Řád:
Asterales
Čeleď:
Asteraceae
hadí mord maloúborný
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Grafy

Ekologie a biologie: Hadí mord maloúborný osidluje vlhká, v létě zčásti vysychající zasolená mokřadní a luční stanoviště. Preferuje dobře minerálně zásobené jílovité půdy se zvýšeným obsahem síranů a chloridů, roste na nezastíněných místech.
Hadí mord maloúborný je vytrvalý druh, 10 až 50 cm vysoký, který kvete v květnu až červnu.
Celkové rozšíření: Areál hadího mordu maloúborného tvoří v Evropě několik arel od středního Španělska, jižní Francie, středního Německa, ČR, Slovenska, Rakouska, Maďarska, Rumunska, na jih zasahuje až do Bulharska a středního Řecka. Větší část areálu leží ve východní Evropě a souvisejících částech Asie: v Moldavsku, na Ukrajině, v jižním Rusku a Kazachstánu na východ až po Altaj, dále v Turecku, Arménii, Íránu, Afghánistánu a ve středoasijských republikách.
V Čechách rostl hadího mord maloúborný v minulosti na více lokalitách slanomilné flóry v okolí Mostu, na území mezi Lovosicemi, Libochovicemi a Louny, u Velvar, na slaniskách mezi Kralupy a Neratovicemi, v okolí Poděbrad, u Františkových lázní a na Soosu. Na jižní Moravě v minulosti provázel většinu významnějších lokalit slanomilné vegetace v okolí Měnína, Velkých Němčic, Čejče, Rakvic a Sedlce, na sever zasahoval až k Brnu a Šaraticím, na Znojemsku ke Strachoticím. V současnosti roste hadí mord maloúborný v ČR pouze na dvou lokalitách – NPR Soos u Františkových Lázní a NPR Slanisko u Nesytu.
Ohrožení: Zánik většiny lokalit hadího mordu maloúborného způsobila destrukce stanovišť (odvodňování, zavážení velkých depresí doprovázené následnou rekultivací, zástavba) a dále sukcese vegetace po opuštění dřívějších způsobů obhospodařování (změna krátkostébelných porostů na rákosiny).
Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Slavík B. & Štěpánková J. (eds) (2004) Květena České republiky. Vol. 7. Academia, Praha
Autor popisu: Jarmila Kostiuková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]