dub pýřitý

Ekologie a biologie: Dub pýřitý roste na osluněných jižních, západních a jihozápadních svazích na bazických horninách v nejteplejších oblastech Čech a Moravy, kde je dominantním druhem (edifikátorem) xerotermních doubrav a lesostepí, tzv. šipákových doubrav.
Je to světlomilná a teplomilná dřevina, dorůstající nanejvýš 20 m výšky.

Celkové rozšíření: V České republice se dub pýřitý vyskytuje na stovkách lokalit v teplých oblastech Čech a Moravy s mírným přesahem do středních poloh. V severních a severozápadních Čechách roste především v CHKO České středohoří a okolí. Ve středních Čechách především v CHKO Český kras, řada dalších lokalit je v Praze, ojediněle roste ve Džbánu a v CHKO Kokořínsko-Máchův kraj, častěji ve středním Polabí a v Pojizeří.
Na Moravě se naprostá většina lokalit nachází v Jihomoravském kraji, od západu v Moravském podhůří Vysočiny, dále ve Znojemsko-brněnské pahorkatině, více lokalit je v CHKO Moravský kras a v nejbližším okolí, další velké soustředění lokalit je v CHKO Pálava, mnoho lokalit je v Hustopečské pahorkatině, v Bučovické pahorkatině, ojediněle se vyskytuje také v Dyjsko-svrateckém úvalu a ve Žďánickém lese. Na sever dosahuje až do Olomouckého kraje (CHKO Litovelské Pomoraví), na východ až CHKO Bílé Karpaty (jihozápadní část).
Celkový areál dubu pýřitého zahrnuje jižní a střední Evropu, od západního Španělska až na Ukrajinu, na sever zasahuje do Německa, České republiky a Polska, dále v Malé Asii, dosahuje až do Zakavkazí.

Ohrožení: Dub pýřitý může být ohrožován nevhodným hospodařením v lesích (těžba, výsadba nepůvodních druhů dřevin), eutrofizací biotopů, konkurencí expanzivních a invazních dřevin (zejména jasan ztepilý a trnovník akát), nevhodnými podmínkami pro generativní zmlazování vlivem zarůstání jinými dřevinami, těžbou nerostných surovin.

Literatura: Slavík B., Hejný S. (eds) (1990) Květena České republiky 2. Academia, Praha

Autor popisu: Pavel Špryňar