koniklec otevřený

Ekologie a biologie: Druh roste na výslunných travnatých stráních, skalních stepích a skalách (zpravidla silikátové nebo neutrální vyvřeliny), pískovcových skalkách a v řídkých borech. Osídluje mělčí i hlubší půdy nebo štěrbiny skal, vyhovuje mu spíše rozvolněná vegetace. Stráně a stepi byly v minulosti často spásány, což mělo na druh příznivý selektivní účinek. Vytrvalá bylina kvete velmi časně nápadnými růžovými květy. Rozkvétá už v březnu a kvete až do dubna, plody jsou nažky s dlouhým chlupatým přívěskem, které přenáší vítr. Za vhodných vlhkostních poměrů aktivně pronikají pod povrch půdy. Listy vyrůstají až po odkvětu rostlin.

Celkové rozšíření: Koniklec otevřený je euroasijsko–kontinentálním druhem, jeho evropská naleziště leží v Německu, Polsku, Finsku, Švédsku, Bělorusku, na Slovensku, Ukrajině, v Maďarsku a Rumunsku. Česká republika tvoří západní hranici jeho rozšíření.

Rozšíření v ČR: Koniklec otevřený je u nás poměrně vzácným druhem, roste přibližně na 15 lokalitách. Nejsilnější jsou populace v Doupovských horách, Českém středohoří a Podkrušnohoří. Populace tří lokalit na izolovaných skalkách v Hradčanských stěnách u Mimoně jsou spíše slabší. Dvě velmi slabé populace přežívají ve středočeském kraji. Jedna se nachází u Bělé pod Bezdězem a jedna na jih od Prahy u Líšnice.

Ohrožení: Populace zpravidla vykazují klesající trend, pokud se na lokalitách neprovádí vhodný management. Druh je ohrožen zarůstáním náletem dřevin, zahušťováním travního drnu a kumulací stařiny, tyto jevy se obvykle výrazněji projevují na stanovištích s hlubšími půdami než na skalách. Jsou zaznamenány i případy vyrýpávání rostlin do zahrádek nebo ozobávání květů bažanty, což může u slabých populací vést k jejich silnému oslabení nebo nežádoucímu omezení generativního rozmnožování.

Péče o druh: Většinu lokalit není možné ponechat samovolnému vývoji, neboť by zanikla. Optimální způsob hospodaření je extenzivní pastva ovcí nebo koz, případně kosení travních porostů. Na plochách, které zarůstají dřevinami, je nutné jejich odstraňování, u rychle zmlazujících dřevin je možné ošetření řezných ploch Roundapem. Za zcela specifických podmínek se také provádí řízené vypalování travních porostů, lokálně se může uplatnit i vyhrabávání biomasy. Na některých lokalitách jsou prováděna další zvláštní opatření k posílení populací, které provádějí specializované subjekty. Vzhledem k vzácnosti druhu a širšímu spektru vegetačních typů a klimatických podmínek je potřeba stanovit přesný způsob managementu individuálně pro každé území.

Literatura: Záchranný program pro Pulsatilla patens je k dispozici na stránkách www.zachranneprogramy.cz.
Skalický V. (1988): Pulsatilla Mill. – koniklec. – In: Hejný S., Slavík B., Chrtek J., Tomšovic P. & Kovanda M. (eds), Květena České socialistické republiky 1, p. 414–422, Academia, Praha.
https://botany.cz/cs/pulsatilla-patens/

Autor popisu: Dana Turoňová, Pavel Martinec