Pedicularis sudetica
- ISOP Portál
- Druhy
- Seznam druhů
- Karta druhu
všivec krkonošský
Pedicularis sudetica Willd.
Říše:
Plantae
Řád:
Lamiales
Čeleď:
Orobanchaceae
Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody
Atlasy a areály rozšíření v ČR
Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007); Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2013). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapu
Phytocartographical syntheses of the Czech Republic 4.. Praha: Institute of Botany AS CR, Academia
Stáhnout mapu
Hodnotící zprávy o stavu druhů z hlediska ochrany (2007). (elektronický zdroj, výsledky sledování stavu druhů dle čl. 11 Směrnice o stanovištích). AOPK ČR
Stáhnout mapuGrafy
Hodnocení stavu z hlediska ochrany
Lokality, ve kterých je druh předmětem ochrany
Ekologie a biologie: Všivec krkonošský roste v terénních depresích na místech s vyšší sněhovou pokrývkou – vyhledává spíše okraje sněhových vyležišť na prameništích, přechodových zónách rašelinišť, zrašelinělých a podmáčených plochách v okolí sezónních i trvalých potůčků nebo mokvavých skal. Nejedná se však o druh přímo vázaný na sněhová vyležiště. Tato vytrvalá rostlina patří mezi poloparazitické rostliny bez specifického hostitele, ale s možností napojení na širokou škálu hostitelů od kapraďorostů až po dřeviny. Rozmnožuje se hlavně vegetativně, v menší míře i generativně, semena rozšiřuje hmyz.
Celkové rozšíření: Všivec krkonošský pravý je endemický krkonošský podruh, který pravděpodobně vznikl na konci doby ledové z arkticko-alpínského taxonu Pedicularis sudetica (tento taxon se rozpadá na 8 poddruhů včetně izolovaného krkonošského taxonu). Většina lokalit leží na české straně Krkonoš, jen malá část lokalit se nachází na polské straně hor.
Rozšíření v ČR: V současné době je evidováno dvanáct lokalit všivce krkonošského, všechna naleziště leží v subalpínském a alpínském stupni Krkonoš.
Ohrožení: Všivec ohrožuje jakákoliv změna pedologických, klimatických, hydrologických a vegetačních poměrů na lokalitách a veškeré lidské aktivity. V současné době patří mezi nejohroženější lokality ty, které leží v bezprostřední blízkosti Luční boudy, a to z důvodů zvýšeného turistického ruchu (pojíždění vozidel, pohyb návštěvníků mimo značené cesty, venčení psů aj.). Dále jsou v potenciálním ohrožení některé lokality v karech Úpské jámy, kde hrozí stržení drnů a kamenů při přívalových deštích, lavinách a při jarním tání. Někdy dojde i k přímému poškození rostlin okusem a sešlapem jelení zvěří. Naštěstí nejsou tyto jevy příliš časté a nemají zatím vážnější dopad na populaci. I když všivec roste v I. zóně Krkonošského národního parku s nejpřísnějším ochranným režimem, došlo v minulosti v rámci vysokohorského zalesňování k osázení některých jeho lokalit.
Péče o druh: Všivec krkonošský v současné době nevyžaduje žádný speciální management. Na lokalitě Rennerovka je třeba sledovat vliv výsadeb kosodřeviny, lokálně (v případě nadměrného okusu zvěří) lokalitu zabezpečit způsobem odpuzujícím zvěř (např. kolíky s ovčí vlnou). Na Luční boudě by měli být návštěvníci informováni propagačním materiálem o výskytu ohroženého druhu v bezprostředním okolí boudy i nebezpečí jeho poškození.
Autor popisu: Dana Turoňová, Zita Červenková
KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J.
(eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 6. 2024]
(eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 6. 2024]