Ekologie a biologie:
Plavín štítnatý roste v mírně tekoucích a stojatých, živinami bohatších vodách v hloubkách do 140 cm s písečným či hlinitým dnem s malou vrstvou organického bahna.
Na území ČR se historicky vyskytoval v rybnících, odstavených říčních ramenech, poříčních tůních a v plavebních kanálech, a to v nížinách a pánevních oblastech.
V malých hloubkách se plavín rozmnožuje pouze vegetativně, v terestrické formě je schopen dočasně přežívat. Preferuje tvrdší podklad, do kterého zakoření dlouhými kořeny a tím je chráněn proti vyrytí rybami. Pro dobrý růst semenáčků (v době než dorostou na hladinu) je důležitá dobrá průhlednost vody. Semena klíčí velmi dobře po vyschnutí, zřejmě jako důsledek adaptace na přenos na tělech vodních ptáků. Pro obnovu populace ze semen je tedy vhodné částečné letnění i zimování rybníků.
Celkové rozšíření:
Areál plavínu štítnatého zahrnuje západní a jižní Evropu. Na východ zasahuje roztroušeným ostrůvkovitým výskytem až do jižního Japonska, na sever do severního Ruska, na jih do severní Indie a jižní Číny.
V ČR je historicky vázán na několik oblastí: Hradecko (Holohlavy a Smiřice), Třeboňská a Budějovická pánev, v západních Čechách mezi Plzní, Klatovy a Blatnou, Ostravská pánev a Poodří, Haná, okolí Telče a Dačic a úvaly dolní Moravy a Dyje. Krom toho byl zaznamenán i na několika osamocených lokalitách mimo tyto oblasti. V současné době plavín roste na více než desítce lokalit roztroušených po celé České republice. V Čechách jsou to rybníky v Budějovické pánvi – Šnejdlík, Starý houženský rybník, Motovidlo, Dolní rybník u Novosedel, PP Malý ústavní rybník ve Vodňanech, dále pak v Třeboňské pánvi rybník Velký Dubovec v NPR Velký a Malý Tisý a genofondová plocha Botanického ústavu Akademie věd ČR v Domaníně. Poslední lokalitou dříve souvislejšího výskytu na Plzeňsku je Maňovický rybník u Nepomuku. Na Moravě roste plavín v PR Písečný rybník u Milotic, ve Vojenském výcvikovém prostoru Dědice v okrese Vyškov, v rybníku Kozák u Studénky a v Ostravské pánvi v PR Skučák a v Malém Cihelníku u Rychvaldu.
Ohrožení:
Ohrožení populací plavínu je způsobeno několika vlivy. Na likvidaci populací v říčních zátokách a poříčních tůních měla vliv výstavba vodních děl a úprava toků, kdy došlo k přímé likvidaci vhodných biotopů druhu. Nepřímým vlivem zřejmě byla zvýšená eutrofizace vodních toků ze zemědělských kultur spojená s chemizací zemědělství a používáním herbicidů. V současné době v ČR neexistuje žádná poříční populace plavínu. Dalším velmi negativním vlivem byl přechod z extenzivního chovu ryb k intenzivnějším formám rybářského hospodaření a vysazování nepůvodních býložravých ryb, především amura bílého. Plavín je rovněž ohrožen přímou likvidací herbicidy, protože rybníkáři ho považují za plevel (za vhodných podmínek je plavín schopen rychlého vegetativního množení a zarůstání hladiny rybníka, což může vést až k nedostatku kyslíku ve vodě a úhynu ryb). Populace plavínu jsou likvidovány také splachy herbicidů z ošetřovaných zemědělských kultur v okolí rybníků.
Literatura:
Krátký M. & Faina R. (2001) Ochrana plavínu štítnatého. Sagittaria, Olomouc
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Slavík B. (ed.) (2000) Květena České republiky. Vol. 6. Academia, Praha
