stulík malý

Ekologie a biologie: Druh vyhledává extenzivně využívané rybníky a mrtvá ramena horních toků řek s na živiny chudou vodou a osluněnou vodní hladinou. Vyhovuje mu na kyslík bohaté organické bahno a hloubka vody do 1 m.
Z tlustých oddenků uložených v substrátu na jaře vyrůstají plně ponořené listy a po zvýšení teploty vody i listy plovoucí. Tobolky se semeny na podzim klesají ke dnu, kde semena po 1 až 2 letech klíčí.

Celkové rozšíření: Cirkumpolárně rozšířený druh. Americké rostliny jsou někdy oddělovány do samostatného druhu.
V ČR se v současnosti vyskytuje roztroušeně na několika lokalitách v jižních Čechách, na Šumavě a jihozápadní Vysočině.

Ohrožení: Stulík malý je velice ohrožován především eutrofizací vod v důsledku intenzivního hospodaření přímo ve vodách či na okolních pozemcích nebo v důsledku atmosférické depozice. Zvýšená dostupnost živin má za důsledek rozklad organického sedimentu a snížení kyslíku ve dně. Za těchto podmínek odumírá a je nahrazován méně náročnými vodními makrofyty. V lokalitách s živinami bohatší vodou se také vyskytuje společně se stulíkem žlutým (N. lutea) a mohou vznikat kříženci. Hybridizace bývá považována za jeden z ohrožujících faktorů, byť je zjevně důsledkem degradace stanoviště.

Literatura: Hejný S., Slavík B. (eds) (1988) Květena České Socialistické Republiky 1. Academia, Praha
Chytrý M. (ed.) (2011) Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace. Academia, Praha

Autor popisu: Jan Lukavský