plavuň

Ekologie a biologie: Plavuň pučivá (Lycopodium annotinum) roste v jehličnatých, horských a podhorských lesích na kyselých půdách, často porůstá trouchnivějící pařezy a padlé kmeny. Je diagnostickým druhem sv. Piceion excelsae, vyskytuje se též ve sv. Luzulo-Fagion. Plavuň pučivá je víceletý druh, který má až metr dlouhé, plazivé, kořenující lodyhy s postraními vystoupavými větvemi, na jejichž koncích jsou jednotlivé, přisedlé výtrusnicové klasy. Výtrusy dozrávají od července do září a jsou přenášeny větrem. Plavuň vidlačka (Lycopodium clavatum) roste na vřesovištích, ve světlých jehličnatých lesích (vzácněji i listnatých), na lesních okrajích, horských loukách a pastvinách. Dává přednost kyselým, suchým až svěžím půdám bez nadbytku živin. Je diagnostickým druhem sv. Genistion a Dicrano-Pinion. Plavuň vidlačka je víceletý druh, který má až metr dlouhé, plazivé, kořenující lodyhy s postraními vystoupavými větvemi na jejichž koncích jsou 2–3 výtrusnicové klasy vyrůstající na řídce olistěných, světle zelených stopkách. Díky lehkým výtrusům, které se šíří vzduchem, snadno osídluje nová stanoviště. Často se objevuje na místech s obnaženou nebo rozvolněnou vegetací, vzniklých lidskou činností.

Celkové rozšíření: Plavuň pučivá se vyskytuje poměrně hojně v mírném a chladném pásmu celé severní polokoule, evropská část areálu pokrývá téměř celý kontinent, směrem k jihu se druh stává vzácnějším a těžiště jeho výskytu je v horách.Plavuň vidlačka se vyskytuje poměrně hojně v mírném a chladném pásmu severní polokoule, v Evropě roste téměř po celém kontinentu, vyjma Středomoří.

Rozšíření v ČR: Plavuň pučivá roste roztroušeně až hojně ve všech horských oblastech i v pahorkatinách. V nížinách se vyskytuje poměrně vzácně, vyhledává zde polohy s chladnějším a vlhčím mikroklimatem. Podle síťové mapy rozšíření v ČR (SLAVÍK 1986) druh výskytem pokrývá necelou třetinu území státu, ve srovnání s plavuní vidlačkou je tedy vzácnější.Plavuň vidlačka roste roztroušeně až hojně ve všech horských oblastech i v pahorkatinách. V nížinách je vzácnější, úplně chybí jen v nejsušších a nejteplejších polohách státu.

Ohrožení: Z důvodů využívání k léčebným účelům byly plavuně pravděpodobně zařazeny do přílohy V směrnice o stanovištích. V současné době je plavuní pravděpodobně nejvíce komerčně využíváno v homeopatii; vzhledem k silnému naředění roztoků, ale jejich spotřeba nebude příliš vysoká. Ani používání léků s příměsí plavuní nebude příliš časté, různá zánětlivá onemocnění pokožky a močových cest se obvykle léčí moderními léky s cíleným účinkem, příp. urologickými čaji. Droga se sbírá tak, že se klásky těsně před dozráním otrhají, nechají dozrát a přetřásají přes síto. Při sběru větší část rostliny zůstává zachována a ohrožení sběrem je zřejmě minimální. V minulosti se potřeba drogy řešila dovozem, homeopatika se nyní také převážně dovážejí ze zahraničí.

Péče o druh: Oba druhy zatím nevyžadují žádnou speciální péči.

Autor popisu: Dana Turoňová