plavuňka zaplavovaná

Ekologie a biologie: Plavuňka zaplavovaná roste na obnažených plochách rašelinišť a bažinatých luk, na mokrých nezarostlých písčinách (okraje rybníků, pískovny) a vlhkých živinami chudých zraňovaných půdách.
Plavuňka vytváří krátké plazivé lodyhy s několika vzpřímenými větvemi, které jsou zakončené výtrusnicovým klasem, přezimují zpravidla pouze koncové pupeny, zbytek rostliny na zimu odumírá.

Celkové rozšíření: V ČR roste většinou ve středních a vyšších polohách, častější je jen na Šumavě a Třeboňsku.
Celkový areál zahrnuje Evropu (zejména severní, jinde porůznu), na jihu Evropy chybí, nebo roste jen izolovaně na Pyrenejském poloostrově a v Bulharsku v Rodopech, východním směrem pokračuje až na Kavkaz a Sibiř. Dále zasahuje na východní i západní pobřeží Severní Ameriky a do Japonska.

Ohrožení: Plavuňka zaplavovaná je druhem raných sukcesních stadií, ohrožuje ji proto absence občasného narušování půdy. Další nebezpečí představuje odvodňování lokalit, těžba rašeliny, zarůstání stanovišť a jejich eutrofizace.

Literatura: Čeřovský J. & Vágenknecht V. (1999): Lycopodiella inundata (L.) Holub – In: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (eds): Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny, Príroda, Bratislava.
Ekrt L. (2013): Lycopodiella inundata (L.) Holub – In: Lepší P., Lepší M., Boublík K., Štech M. & Hans V. (eds): Červená kniha květeny jižní části Čech, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.
Kubát K. (1988): Lycopodiaceae Mirbel – In: Hejný S. & Slavík B. (eds), (1988): Květena České socialistické republiky. 1., Academia, Praha.
Procházka F. & Štech M. [eds.] (2002): Komentovaný černý a červený seznam cévnatých rostlin české Šumavy. – Správa NP a CHKO Šumava & Eko-Agency KOPR, Vimperk.

Autor popisu: Jana Janáková