bika žlutavá

Ekologie a biologie: Roste zejména v horských bučinách a bukojedlinách, případně i smrčinách, s čerstvými až mírně vlhkými půdami, zpravidla na prosvětlenějších místech (např. podél lesních cest), místy s přesahem do vlhčích luk v nivách horských potoků a říček.
Podobá se běžné bice chlupaté, ale na rozdíl od ní je celkově útlejší a vytváří krátké podzemní výběžky.

Celkové rozšíření: Bika žlutavá je druh vázaný na hory jižní části střední Evropy a Balkánu: od Pyrenejí přes Alpy do Karpat a balkánských pohoří.
V České republice se však jeví jako vysloveně karpatský horský druh, roztroušeně rostoucí v celých Moravskoslezských Beskydech, Javorníkách a Hostýnsko-vsetínské hornatině. Jen vzácně je doložena také z Hornosvratecké vrchoviny z oblasti mezi Olešnicí a Poličkou a z rozhraní Jevišovické pahorkatiny a Křižanovské vrchoviny mezi Želetavou, Jemnicí a Moravskými Budějovicemi.

Ohrožení: Může být ohrožena lesním hospodařením, při kterém se během obnovy lesa na větší ploše přechodně vytvoří souvislá hustá mlazina. Ohrožení částečně vyplývá i z její celkové vzácnosti. V některých oblastech je však poměrně častá a zdá se, že její populace jsou poměrně stabilní.

Literatura: Kirschner J. (ed.) (2002): Juncaceae 1: Rostkovia to Luzula. – In: Orchard A. E., Bleyerveen J., Wilson A. J. G. & Kuchlmayr B. [eds], Species Plantarum: Flora of the World Part 6: 1–237, Australian biological resources study, Canberra.
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. [eds] (2002): Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha.
Pladias (2018) (30. 1. 2018).

Autor popisu: Karel Fajmon