sinokvět chrpovitý

Ekologie a biologie: Sinokvět chrpovitý roste roztroušeně na suchých, výslunných až polozastíněných písčitých místech, na vátých písečných dunách, v řídkých borových porostech a vřesovištích, často též na druhotných stanovištích, např. pískovnách, zářezech a náspech železničních tratí, okrajích cest, vinohradech, vojenských cvičištích aj. Ve střední Evropě roste především na velmi jemnozrnných minerálně bohatých půdách písečných přesypů, méně často i na půdách vznikajících rozpadem kvádrových pískovců. V oblasti svého hlavního areálu není rostlina vázána pouze na písčité půdy jako ve střední Evropě, ale osídluje též černozemě, hlinité půdy a výslunné vápnité stráně.Vytrvalý hemikryptofyt se za normálních podmínek rozmnožuje oběma způsoby  vegetativně (postranními růžicemi vyrůstajícími z podzemních výběžků) i generativně (ochmýřenými nažkami). Kvete od července do září, plody dozrávají postupně až do konce října. Izolované středoevropské populace mají sníženou schopnost rozmnožování semeny. Na českých lokalitách nebyly již po mnoho let pozorovány generativně vznikající jedinci, druh se zde množí pouze rozrůstáním klonů.

Celkové rozšíření: Sinokvět chrpovitý patří mezi druhy s kontinentálním rozšířením. Souvislý areál probíhá Běloruskem, Ukrajinou, Kavkazem, Turkmenistánem, západní Sibiří a zasahuje až k Altaji, odtud se druh rozšířil na izolovaná středoevropská naleziště reliktního charakteru v Čechách a Německu (předhůří Harzu, Střední Polabí, Niederausitz, údolí Rýna a údolí Mohanu).

Rozšíření v ČR: V České republice se sinokvět chrpovitý vyskytoval téměř na 30 lokalitách v oblasti vátých písků středního a západního Polabí. V současnosti existuje už jen jedna lokalita, národní přírodní památka Písčina u Tišic nedaleko Neratovic.

Ohrožení: Ohrožení sinokvětu chrpovitého spočívá především v ubývání vhodných stanovišť. Výskyt druhu je podmíněn existencí otevřených, dynamicky narušovaných, výslunných nebo polozastíněných, minerálně bohatých písčin o dostatečně velké rozloze, kde by docházelo k eliminaci nepříznivých vlivů z okolí. Tak velké lidskými zásahy neovlivněné plochy písčin u nás bohužel nejsou, proto vyžaduje druh neustálou péči. Sinokvět chrpovitý jen těžko snáší konkurenci ostatních druhů, které se expanzívně šíří zejména v souvislosti s celkovým obohacováním prostředí dusíkatými látkami. Soustavný pokles počtu jedinců souvisí též s omezenou možností generativního rozmnožování (semeny), je to způsobeno jak vytvářením malého množství životaschopných semen a nevhodnými podmínkami k jejich klíčení, tak i poškozování květů a semen hmyzími larvami.

Péče o druh: Lokality sinokvětu vyžadují řízenou péči, která spočívá především v odstraňování konkurujících druhů rostlin (např. třtina křovištní, ovsík vyvýšený, dřeviny) a narušování půdního povrchu tak, aby se uvolnil prostor pro další šíření druhu. Kromě toho je třeba lokality ochránit před nevhodnými zásahy zemědělskými, lesnickými, stavebními i rekreačními, a to i nejen v místě výskytu tohoto vzácného druhu, ale i v jeho okolí. Vzhledem k tomu, že se sinokvět v přírodě již rozmnožuje pouze vegetativně (vyrůstáním postranních růžic z podzemních výběžků), rozšiřování probíhá pomalu a je plošně silně omezeno. Proto je pro záchranu sinokvětu v ČR potřeba speciálních opatření, jako je pěstování sinokvětu chrpovitého v kultuře, posilování stávající populace uměle namnoženými jedinci a založení alespoň jedné náhradní lokality.

Literatura: Eichberg C., Storm C., Schwabe A. (2005): Epizoochorous and post-dispersal processes in a rare plant species: Jurinea cyanoides (L.) Rchb. (Asteraceae). Flora, 200, 477–489.
Elsner O. (1996): Protection and Development of the Population of Jurinea cyanoides (Silberscharte) in the typical plan association on continental dunes (Sandgrasheiden) near Volkach. Life-Natur, Project No. LIFE96NAT/D/3042.
Jirásek V. (1938): Sinokvět (Jurinea) - vzácná rostlina polabských písečných přesypů. Krása našeho domova, 30, 57.
Karlík P. (2005a): Plán péče pro přechodně chráněnou plochu Tuhaň a návrh přírodní památky Písčina u Tuhaně na období 2006–2015. Ms., Depon. in AOPK ČR.
Karlík P. (2005b): Plán péče pro přírodní památku Písčina u Tišic na období 2006–2015. Ms., Depon. in AOPK ČR.
Kaufmann S. (1966): Sinokvět chrpovitý ve středním Polabí. Ochrana přírody, 21, 24.
Klaudisová A. (2009): Výsledky monitorování sinokvětu chrpovitého Jurinea cyanoides (L.) Reichenb. (souhrnná zpráva za období 1983–2009). Depon. in AOPK ČR Praha.
Klaudisová A. (1996): Ekobiologická studie sinokvětu chrpovitého (Jurinea cyanoides (L.) Reichenb.). Příroda, 6, 69–93.
Klaudisová A. (2011): Sinokvět chrpovitý (Jurinea cyanoides). Metodika monitoringu. Agentura ochrany přírody ČR, Praha. online
Klaudisová A., Pořízek L. (1996): Plán péče na období 1995–2005. PP Písčina u Tišic. Ms., Depon. in Středisko AOPK ČR.
Klaudisová A., Rydlo J. (1984): Botanický inventarizační průzkum CHPV Písčina u Tišic. Ms., Depon. in AOPK ČR.
Münzbergová Z., Janšta P., Vilímová J., Klaudisová A., Rauch O. (2011): Determination of population size and seed production of NATURA 2000 species, Jurinea cyanoides in the centre of its distribution range.
Novák F. A. (1922): Fytogeografická studie Podřipska. Čas. mus. král. čes., ser. natur., 96, 97109.
Vilímová J., Klaudisová A. (1990): Zhodnocení vátých písků v ČR z botanického a ntomologického pohledu. Památky a příroda, Praha.
A. (2006): (primary) Monitoring of Jurinea cyanoides. EU wide monitoring methods and systems of surveillance for species and habitats of Community interest. Six Framework Programme 2002-2006. online

Autor popisu: Dana Turoňová, Pavel Martinec