třezalka pěkná

Ekologie a biologie: Roste na světlinách v jehličnatých a smíšených lesích a na vřesovištích, vyhýbá se vápnitým půdám.
Je to vytrvalá 16 až 60 cm vysoká bylina, lodyha je většinou nevětvená, s úžlabními sterilními výhonky, listy poloobjímavé, na rubu sivě zelené a květy žluté, 2 cm v průměru. Kvete od srpna do září.

Celkové rozšíření: Roste v západní Evropě, na pobřeží Skandinávie a v západní části střední Evropy.

Rozšíření v ČR: V minulosti se jednalo o velmi vzácný druh a v současnosti je znám pouze ze čtyř lokalit - jedna u Dolního Žlebu v Labských pískovcích, dvě nedaleko od sebe mezi Novým Bydžovem a Hradcem Králové a čtvrtá v Brdech.

Ohrožení: Lesní stanoviště jsou ohrožena intensivnějším lesnickým hospodařením, kdy je lesní porost uzavřený a tím pádem do něj neproniká dostatek světla. V minulosti byly lesy průběžně využívány jako zdroj dřeva na topení apod., uplatňovala se i lesní pastva a udržovaly se jako tzv. nízký či střední les, který poskytoval mnohem více různorodých a světlejších stanovišť. Vřesoviště jsou ohrožena zarůstáním, protože v současnosti nejsou využívána k pastvě, která podporovala výskyt i konkurenčně slabších druhů; navíc v minulosti bývala vřesoviště vypalována, čímž došlo k omlazení porostu a ke vzniku různorodých stanovišť.

Péče o druh: Druh potřebuje prosvětlování lesních porostů výběrovou těžbou, na vřesovištích mu prospívá pastva a vypalování.

Literatura: Hejný S. & Slavík B. (eds) (2003) Květena České republiky 2., 2. nezměněné vydání – Academia, Praha
Konvička M., Čížek L. & Beneš J. (2006) Ohrožený hmyz nížinných lesů: ochrana a management, 2. vydání – Sagittaria, Olomouc
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha
http://botany.cz/cs/hypericum-pulchrum/ (21. 11. 2017)

Autor popisu: Lucie Kačmarová