hořeček drsný Sturmův

Ekologie a biologie: Drobná dvouletka kvete fialovými květy na podzim od srpna do října. Stejně jako ostatní hořečky není konkurenčně zdatný a pro klíčení a růst semenáčků vyžaduje pravidelné odklízení biomasy a narušování drnu, což optimálně zajišťuje pastva koz či ovcí, uspokojivě také skotu nebo koní.
Na rozdíl od našich ostatních hořečků je vlhkomilný a preferuje mokřadní louky.

Celkové rozšíření: Z původních více než 100 lokalit v rámci území ČR byl v posledních letech doložen pouze z 10. Nejvíce lokalit se zachovalo v oblasti Tepelských vrchů a navazujících Doupovských horách a Tachovské brázdě. Izolovaná je malá lokalita ve Džbáně a dvě na Blatensku, nichž populace v PR Kocelovické pastviny je jedinou velkou a perspektivní lokalitou v rámci střední Evropy.
Celkové historické rozšíření hořečku drsného Sturmova zahrnuje dvě oblasti výskytu. První jsou nejsevernější Alpy a Předalpí, druhá pak západní a jihozápadní Čechy s přesahem do Německa. V severních Alpách se druh vyskytuje dodnes na několika desítkách lokalit.

Ohrožení: Hořeček drsný Sturmův je jedním ze vzácných druhů, který zaznamenal v minulosti snad největší úbytek lokalit. Jeho ústup pravděpodobně nastal zhruba ve 20. letech a byl důsledkem změn v obhospodařování krajiny. Mokřadní louky a pastviny, které tento druh obývá, byly jako první ponechány ladem při zmenšování rozlohy pastvin a sečených luk, případně padly za oběť melioracím. Tyto biotopy navíc produkují větší množství biomasy, která se při absenci obhospodařování rychle hromadí jako vrstva nerozloženého opadu a znemožňuje tak přežívání semen, klíčení a růst semenáčků.
K dalším negativním vlivům ohrožujícím hořeček patří celková eutrofizace, zarůstání dřevinami a zalesňování stanovišť.

Literatura: J. Brabec (2017) Záchranný program hořečky – hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana)
B. Slavík (ed) (2000) Květena České republiky 6. Academia, Praha

Autor popisu: Zita Červenková