hořeček nahořklý

Ekologie a biologie: Drobná až středně vysoká dvouletka kvete fialovými květy na podzim od srpna do října. Hořeček není konkurenčně zdatný a pro klíčení a růst semenáčků vyžaduje pravidelné odklízení biomasy a narušování drnu. Nejlépe se mu proto daří na pastvinách, ideálně s vynecháním pastvy v době květu.

Celkové rozšíření: Z dřívějšího roztroušeného výskytu poddruhu Gentianella amarella subsp. amarella všude v teplejších oblastech Čech, vzácnějšího pak v mezofytiku, horách a na Moravě, se do dnešní doby zachovalo okolo 60 lokalit. Těžištěm výskytu zůstává nadále české termofytikum v oblasti Českého středohoří, přes Džbán, Český kras a Středočeskou tabuli do Polabí a v navazujícím mezofytiku – Krušnohorské podhůří, Polomené hory, Český ráj, Litomyšlská pánev, Českomoravské mezihoří. Na tuto oblast navazuje mezofytikum Českomoravské vrchoviny a Železných hor. Vždy zřejmě izolovanou arelou v mezofytiku byla oblast předšumavských vápenců (recentně celkem 14 lokalit). Z horských populací zůstaly zachovány lokality v Krušných horách a Žďárských vrších. Zajímavá je situace v oblasti Moravy a Slezska, odkud donedávna bylo známo jen minimum údajů. Všechny recentní nálezy pocházejí z posledních 10–15 let. Jde o Bílé Karpaty, Hostýnské vrchy, Slezskou pahorkatinu a Hrubý Jeseník. Poddruh G. amarella subsp. linguata má u nás v současnosti jedinou lokalitu u Mělnické Vrutice, kde však už několik let nebyl pozorován.
Poddruh variabilního taxonu Gentianella amarella s cirkumpolárním (obtočnovým) rozšířením, G. amarella subsp. amarella, roste v Evropě od Islandu a Skandinávie po Německo, na východě až střední Sibiř. Celkové rozšíření poddruhu G. amarella subsp. linguata je nedostatečně známé.

Ohrožení: Hořeček nahořklý v posledních stech letech zaznamenává postupný úbytek lokalit v důsledku změn v obhospodařování krajiny. Poměrně rychle zmizely plochy pastvin a záhumenků extenzivně spásané domácími hospodářskými zvířaty, které hořečku zajišťovaly optimální stanoviště. Po přerušení pastvy docházelo k houstnutí porostů a lokality postupně zanikaly. K dalším negativním vlivům ohrožujícím hořeček patří celková eutrofizace, zarůstání dřevinami a zalesňování stanovišť.

Literatura: J. Brabec (2017) Záchranný program hořečky – hořeček nahořklý pravý (Gentianella amarella subsp. amarella) a hořeček drsný Sturmův (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana)
B. Slavík (ed) (2000) Květena České republiky 6. Academia, Praha

Autor popisu: Zita Červenková