křivatec český

Ekologie a biologie: Vytrvalá, jednoděložná, cibulnatá velmi nízká bylina. Tvoří nízké porosty niťovitých listů, květonosné lodyhy vysoké max. kolem 5-10 cm. Kvete již v březnu. Rozšiřuje se zejména dceřinými cibulkami a drobnými pacibulkami. U nás má dva poddruhy. Velmi vzácný je křivatec český skalní, který roste na břidlicích či drobách. Mnohem hojněnší křivatec český pravý roste na písčitém až štěrkovitém rozpadu silikátových vyvřelých hornin i různých typů slepenců, drob, břidlic, hadců a vzácně i písků. V Čechách též na čedičích a pod.
Druh roste na svazích různého sklonu s převážně jižní, jihozápadní a jihovýchodní expozicí. Zejména se jedná o výchozy skal, hrany údolí, bývalé či současné pastviny, kostřavové i jiné suché trávníky s výchozy skal, skalní stepi, skalní akátiny, rozvolněné doubravy s výchozy podloží a vzácně písčiny.

Celkové rozšíření: Celkové rozšíření: Areál křivatce českého pravého leží ve střední Evropě, tj. v ČR, na Slovensku, v Rakousku a severozápadním Maďarsku. Některými autory je udáván z Německa a Francie, případně k němu mohou být řazeny balkánské rostliny. Poddruh je považován za středoevropský endemit. Další poddruhy jsou známy ze Středozemí od Portugalska až po Turecko a Izrael, na severozápad až do Velké Británie. Křivatec český skalní je považován za západoevropský poddruh uváděný z Německa, Francie, severovýchodního Španělska a Itálie.
Rozšíření v ČR: Křivatec český pravý roste ve dvou arelách, a to v arele moravské a arele české. V Čechách se vyskytuje jednak v širším okolí Prahy, odkud byl popsán, a zasahuje až na jižní okraj Českého středohoří a ke Kolínu. Na Moravě je výskyt soustředěn do prostoru mezi Vranovem nad Dyjí a Brnem, ojedinělé lokality leží u Lulče a na píscích u Hodonína. Křivatec český skalní se u nás vyskytuje pouze na Moravě. Moravská populace přežívá v počtu několika málo trsů na dvou lokalitách v blízkosti obcí Senička a Náměšť na Hané.

Ohrožení: Těžba kamene, stavba vyhlídek, vyrýpávání, přímá destrukce silným sešlapem, zarůstání náletem dřevin, rozorávání mezí, upouštění od extenzivní pastvy, intenzifikace pastvy, skládkování odpadů do míst výskytu, nadměrné hromadění živin z posečené hmoty, stařina.
Oba poddruhy byly vytlačeny během vývoje květeny do podmínek, kde nemají konkurenci ostatních rostlin nebo toto nahrazuje vhodný způsob pastvy či jiné drobné narušování. Na mnohých takových lokalitách jsou však ohrožené degradací stanovišť a jsou omezené na dvě oblasti v ČR.
Nutné sledovat početnost populací i monitorovat vývoj a ochranu stanovišť.

Literatura: Němec R., Musil Z., Vymyslický T., Bureš J., Veselý P. (2017) Revize moravsko-dolnorakouské arely křivatce českého (Gagea bohemica s. lat.). Thayensia, Znojmo, 14: 11-57
http://botany.cz/cs/gagea-bohemica/ (10. 12. 2017)

Autor popisu: Zdeněk Musil