suchopýr širolistý

Ekologie a biologie: Suchopýr širolistý roste na minerotrofních (bázemi bohatých) rašeliništích a slatiništích i na rašelinných a slatinných loukách.
Suchopýr širolistý je vytrvalá trsnatá šáchorovitá bylina.

Celkové rozšíření: V ČR býval suchopýr širolistý častým průvodcem slatinných luk v nižších polohách, ale většina jeho lokalit byla zničena. Dnes se častěji vyskytuje jen v oblasti české křídové tabule ve východních a středních Čechách, ve vyšších polohách je častější v horách severních Čech, na Českomoravské vrchovině a ve flyšovém pásmu západních Karpat (východní Morava).
Celkový areál: roste téměř v celé Evropě s výjimkou nejjižnější části. V severní Asii je rozšířený v pásu od západní Sibiře až na východ kontinentu a do Mongolska.

Ohrožení: Silný úbytek stanovišť suchopýru širolistého je způsobený jejich přímým ničením (odvodnění, rekultivace, zástavba) nebo změnami stanovištních podmínek (eutrofizace, zarůstání, absence kosení slatinných luk).

Literatura: Bureš J. (2013): Chráněné a ohrožené rostliny Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. – Agentura Rubico, Olomouc.
Grulich V. (2013): Eriophorum latifolium – In: Lepší P., Lepší M., Boublík K., Štech M. & Hans V. (eds): Červená kniha květeny jižní části Čech, Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích.
Kaplan Z., Danihelka J., Štěpánková J., Bureš P., Zázvorka J., Hroudová Z., Ducháček M.,Grulich V., Řepka R., Dančák M., Prančl J., Šumberová K., Wild J. & Trávníček B. (2015): Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 1. – Preslia 87: 417–500.
Chytrý M. (ed) (2011): Vegetace České republiky 3. Vodní a mokřadní vegetace – Academia, Praha.

Autor popisu: Jana Janáková