plavuník cypřiškovitý

Diphasiastrum tristachyum (Pursh) Holub
Říše:
Plantae
Řád:
Lycopodiales
Čeleď:
Lycopodiaceae
plavuník cypřiškovitý
Ochrana
Hodnocení
Všechna pozorování
Moje pozorování
  • cz

  • cz

  • cz

Mapy výskytu

Stáhnout mapu

Stáhnout mapu

Výčet počtu nálezů dle zdroje v Nálezové databázi ochrany přírody

Atlasy a areály rozšíření v ČR

Fytokartografické syntézy ČSR 1: Phytocartographical syntheses of the ČSR.. Průhonice: Botanický ústav ČSAV
Stáhnout mapu

Grafy

Ekologie a biologie: Primárními stanovišti plavuníku cypřiškovitého jsou vřesoviště a kyselé bory v nadmořské výšce 400–900 m. Jedná se o kyselé, živinami chudé půdy, většinou vlhčího rázu.
Prýty tohoto sivě zeleného, 10–40 cm vysokého plavuníku jsou trychtýřovitě uspořádané, oddenky má na rozdíl od ostatních druhů uloženy relativně hluboko pod zemí (2–15 cm) a je ze všech plavuníků nejdrobnější.
Celkové rozšíření: Plavuník cypřiškovitý roste v severní a střední Evropě, od jižní Skandinávie a Finska po střední Francii a severní Itálii. Izolované lokality byly nalezeny v rumunských Karpatech. Vyskytuje se i ve východní části severní Ameriky.
V ČR roste velmi vzácně, v posledních letech byl nalezen např. u Sedloňova v Orlických horách, v Jihlavských vrších, v Krkonoších, v Hrubém Jeseníku, na Českomoravské vrchovině, Králickém Sněžníku, v Jizerských horách, Brdech, Žďárských vrších a v Českém lese.
Ohrožení: Plavuník cypřiškovitý je jedním z nejvzácnějších druhů našich plavuníku. Jeho výskyt na lokalitách je ohrožován hlavně sukcesí vegetace, zarůstáním a zastíněním dřevinami. Na druhou stranu, zánik lokalit je z hlediska životního cyklu druhu zřejmě přirozeným jevem – plavuníky tvoří obrovské množství lehkých spor, které jsou snadno šířeny vzduchem, takže když některá z lokalit zanikne, časem se opět objeví nová.
Tento druh se často vyskytuje na sjezdovkách, které se z hlediska blokování sukcese jeví jako jedno z mála stabilních managementových opatření. Dochází na nich k udržování bezlesí a především k výraznému narušování stanovišť, což jsou pro plavuníky ideální podmínky.
Literatura: Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. & Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR. Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda a. s., Bratislava
Dvořáková K. (2012) Hybridizace a mikroevoluční vztahy u středoevropských zástupců rodu Diphasiastrum Holub. Diplomová práce
Hadinec J., Lustyk P. & Procházka F. (eds) (2004) Additamenta ad floram Reipublicae Bohemicae. III. Zprávy Čes. Bot. Společ. 39: 63–130
Hejný S. & Slavík B. (eds) (1988) Květena České socialistické republiky. Vol. 1. Academia, Praha
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Urfus T., Vít P. (2009) Plavuníky – tajemní návštěvníci z pravěku. Živa 6/2009: 251–253
Autor popisu: Jarmila Kostiuková

KAPLAN, Z.; DANIHELKA, J.; CHRTEK, J.; KIRSCHNER, J.; KUBÁT, K.; ŠTECH, M.; ŠTĚPÁNEK, J. (eds.) (2019). Klíč ke květeně České republiky. Vydání 2. Praha: Academia. 1168 s. [Aktualizováno dle databáze Pladias (Pladias – databáze české flóry a vegetace, www.pladias.cz) k 1. 9. 2022]