plavuník zploštělý

Ekologie a biologie: Plavuník zploštělý osidluje světlá nebo mírně zastíněná stanoviště, nejčastěji smrčiny nebo bory na kyselých půdách (pískovce, žuly apod.) a na surovém humusu.
Je z našich plavuníků největší (10–40 cm), má sytě zelenou barvu a zploštělé větve.

Celkové rozšíření: Plavuník zploštělý je znám ze střední, severní a východní Evropy, východní Asie (Čukotka, Kamčatka, Japonsko) a také ze Severní Ameriky.
V ČR roste plavuník zploštělý roztroušeně v nadmořských výškách od 270 do 1300 m n. m., s těžištěm výskytu v podhorském stupni. Najdeme ho v Krušných horách, Slavkovském lese, Českém lese, na Šumavě, na Českomoravské vrchovině, Drahanské vrchovině, v Beskydech, Hrubém Jeseníku a Krkonoších.

Ohrožení: Plavuník zploštělý, podobně jako ostatní druhy plavuníků, je druh s malou konkurenční schopností, který nemůže růst ve společenstvech, která mají stoprocentní pokryvnost, nebo na zcela zastíněných lesních stanovištích. I když ze všech druhů rodu Diphasiastrum snáší zastínění nejlépe a dokáže ve sterilním stavu dlouho přežívat, přesto je ohrožen zarůstáním a sukcesí.

Literatura: Dvořáková K. (2012) Hybridizace a mikroevoluční vztahy u středoevropských zástupců rodu Diphasiastrum Holub. Diplomová práce
Hejný S. & Slavík B. (eds) (1988) Květena České socialistické republiky. Vol. 1. Academia, Praha
Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) (2002) Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha
Procházka F. & Harčarik J. (1999) New localities of Diphasiastrum species in the Krkonoše Mts and elsewhere in the Czech Republic where three or more species of this genus are recorded. Presila 71: 193–215
Urfus T., Vít P. (2009) Plavuníky – tajemní návštěvníci z pravěku. Živa 6/2009: 251–253

Autor popisu: Jarmila Kostiuková