hvozdík písečný český

Ekologie a biologie: Hvozdík písečný český má optimum výskytu v rozvolněných travinných společenstvech na píscích a štěrcích. Je světlomilný, ale slabé zastínění jednotlivě rostoucích dřevin mu nevadí. Dříve se mu dařilo zejména na suchých pastvinách, které pro něj byly zřejmě optimálním biotopem. Byl dokonce tak hojný, že se prodával v kyticích na trzích.
Vytrvalý, dlouhověký taxon, který se množí vegetativně rozrůstáním trsů a generativně semeny. Kvete od června do září a květy jsou opylovány hmyzem. Semena potřebují k úspěšnému klíčení a uchycení semenáčků obnažený půdní povrch. Rostliny mohou kvést již v prvním roce po vyklíčení, zpravidla však kvetou až v druhém roce. Pěstování ze semen v kultuře bylo v minulosti úspěšně prováděno několika odbornými pracovišti, část vypěstovaných rostlin byla vysazena zpět do naleziště k posílení populace.

Celkové rozšíření: Hvozdík písečný je kontinentálně východoevropský druh, jeho poddruh h.p. český roste jen v České republice.

Rozšíření v ČR: V České republice se hvozdík písečný český původně nacházel jen na dvou lokalitách u Vražkova a Klenče na Roudnicku. U Vražkova již vyhynul a zůstala pouze jediná lokalita v NPP Kleneč, kde jeho populaci tvoří přibližně 800 trsů a semenáčků. V roce 1987 byl hvozdík vysazen na suché stráni nedaleko Kyškovic, kde v současné době roste jediný trs.

Ohrožení: Ohrožení hvozdíku vyplývá především ze skutečnosti, že se jedná o endemický taxon velmi malého území, a že roste ve výrazně mizejících biotopech – neuzavřených písčitých trávnících a písčinách. Je konkurenčně velmi slabý a jeho trvalý ústup nastal poté, co se přestalo na lokalitách pást. Nesnáší uzavřená travinná společenstva s vyšší vrstvou stařiny a zarůstání lokalit dřevinami. Velmi negativně se na jeho nalezišti projevil akát. Celkovou eutrofizací a nedostatečným využíváním živin z ekosystému po ukončení hospodaření dochází k rozvoji vyšších trav (třtina, ovsík aj.), které hvozdík také omezují v růstu. Dozrávající semeníky hvozdíku jsou často poškozovány nosatci.

Péče o druh: Lokalita u Klenče vyžaduje pravidelný a intenzivní management, který spočívá v neustálém rozvolňování travního drnu, odstraňování semenáčků dřevin a kosení travních porostů na okrajích plochy s výskytem hvozdíku (nejlépe v červnu nebo srpnu). Akát je pravidelně odstraňován již po několik desetiletí, přilehlé borové kultury s akátem by bylo třeba alespoň zčásti nahradit původními acidofilními doubravami. Otevřený drn se podařilo nejlépe vytvořit zatím jednorázovým, ale účinným zásahem – jeho stržením těžkou mechanizací. I po tomto zásahu je však třeba brzdit sukcesi odstraňováním semenáčků dřevin, narušováním mechového patra a případným pletím vybraných trsů. O hvozdík na lokalitě u Kyškovic je třeba také pečovat, management se zde provádí pravidelným kosením travních porostů. Vzhledem k malé početnosti celé populace je dlouhodobě prováděno pravidelné monitorování stavu hvozdíku.

Literatura: Záchranný program pro Dianthus arenarius subsp. bohemicus je k dispozici na stránkách www.zachranneprogramy.cz
Kovanda M. (1990): Dianthus L. – hvozdík. – In: Hejný S., Slavík B., Hrouda L. & Skalický V. (eds), Květena České republiky 2, p. 200–213, Academia, Praha.
https://botany.cz/cs/dianthus-bohemicus/

Autor popisu: Dana Turoňová, Pavel Martinec