katrán tatarský

Ekologie a biologie: Katrán tatarský roste na výslunných travnatých pahorcích, stepních stráních a stepních ladech, převážně na hlubokých, minerálně silných a často vápnitých půdách (spraše). Upřednostňuje místa s nezapojenou vegetací a často osídluje např. výhrabky králíků nebo jiných zvířat majících nory. Může pronikat i do opuštěných polních kultur (úhory), mezí, starých vinic i zahrad. Těžiště rozšíření má v nižších pahorkatinách (200-300 m n. m.) s teplým klimatem.
Krátkověká, vytrvalá rostlina, která ve sterilním stavu vytváří přízemní růžici velkých listů, je naopak v kvetoucím stavu málo olistěná a téměř kulovitého tvaru. Kvete od dubna do června, květy opyluje hmyz. Rozmnožuje se generativně nepukavými plody, celá lodyha se po dozrání semen odlomí a šíří se jako “stepní běžec“ pomocí větru, při tom se uvolňují semena. Rostliny dobře snášejí stepní požáry.

Celkové rozšíření: Eurasijský druh rostoucí ve střední a východní Evropě a na západní Sibiři. Výskyt v Evropě je soustředěn do několika relativně izolovaných oblastí s větší koncentrací lokalit. Je znám např. ze severovýchodního Rakouska, jižního Slovenska, Maďarska, Srbska, Itálie, Rumunska, Bulharska, Turecka, jižní části Ukrajiny a Ruska.

Rozšíření v ČR: Katrán je u nás původní pouze na jižní Moravě, kde dosahuje severozápadní hranice svého areálu. Roste u Újezdu u Brna (PP Špice), Krumvíře (PR Louky pod Kumstátem), Hovoran (PR Hovoranské louky), Čejče a Čejkovic (PR Špidláky), Velkých Bílovic (Zimarky), Pouzdřan (NPR Pouzdřanská step-Kolby) a Dunajovic (NPP Dunajovické kopce). Na většině lokalit čítají populace stovky až tisíce jedinců. Druhotné výskyty spíše jednotlivých rostlin jsou u Brna a Dukovan a vyset byl také na vrchu Raná v Českém středohoří (NPR Raná).

Ohrožení: Druh ustupuje při zarůstání ploch náletem dřevin (především akátu), zahušťování travních porostů a hromadění stařiny. Některé plochy s výskytem katránu jsou ohroženy také nadměrným sešlapem, např. v blízkosti turistických pěšin. Vitalita jihomoravských populací je však v současné době uspokojivá a např. v PR Špice dochází i k mírnému šíření druhu do sousedních zahrádek a vinic (zde je pak ohrožen přímým ničením při obhospodařování). V minulosti byly některé lokality zničeny budováním vinohradů, mnohé z nich jsou však nyní opuštěny a katrán se na tato místa opět vrátil.

Péče o druh: Management spočívá zejména v kosení travních porostů s odstraňováním biomasy (interval 1x za 3-5 let). Kosení by mělo být prováděno po odkvětu a dozrání většiny semen. V nejlepším stavu jsou však ty současné populace katránu, u nichž je každoročně odstraňována posečením na podzim pouze stařina. Dále je třeba na některých lokalitách odstraňovat nálety dřevin (zvláště potlačovat akát) v intervalu podle potřeby 1x za 3-5 let. K optimálnímu stavu populací přispěje i občasné drobné odstranění drnu a obnažení půdního substrátu. Žádoucí je také extenzivní pastva koz nebo ovcí prováděná tak, aby nedošlo k nadměrnému poškození vegetačního krytu. Při plánování managementu je třeba zohledňovat i přítomnost dalších ohrožených druhů.

Autor popisu: Dana Turoňová, Pavel Martinec