šabřina tatarská

Ekologie a biologie: Šabřina tatarská u nás roste v horském a subalpinském stupni na zastíněných skalních římsách, teráskách a ve štěrbinách skal, na jemnějších sutích při jejich úpatí a ve vysokostébelných nivách a v řídkých křovinách na lavinových drahách.
Vytrvalý druh.

Celkové rozšíření: Euro-sibiřský kontinentální druh s nesouvislým areálem rozšíření v severní a střední Evropě, výskyt zasahuje přes Pobaltí, sever Polska a Ruska až za Ural a na Altaj. V Alpách, Sudetech a Karpatech je šabřina tatarská považována za glaciální relikt.
V ČR roste v současnosti pouze na třech lokalitách v Hrubém Jeseníku (na Šumárníku, Kamzičím vrchu a ve Velké kotlině), v minulosti se vyskytovala také na Králickém Sněžníku (poslední doložený výskyt je ale více než 100 let starý a od té doby tam druh nebyl nalezen).

Ohrožení: Druh se zpravidla vyskytuje v malých, nepočetných populacích, které mohou být ohroženy změnami stanoviště, nepříznivými podmínkami v některých letech, případně spásáním zvěří nebo sběrem rostlin.
V minulosti byly pro obsah silic rostliny přenášené z přírody pěstovány v zahradách v podhůří Jeseníků.

Literatura: Bureš L. (2013) Chráněné a ohrožené rostliny Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Rubico, Olomouc
Čeřovský J., Feráková V., Holub J., Maglocký Š. et Procházka F. (1999) Červená kniha ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů ČR a SR, Vol. 5. Vyšší rostliny. Príroda, Bratislava
Slavík B. (ed.) (1997) Květena České republiky 5. Academia, Praha
http://botany.cz/cs/conioselinum-tataricum/(9.12.2017)

Autor popisu: Radek Štencl